Vyberte si jazyk
Po finančním krachu v roce 2008 a pádu vlády pod nátlakem lidu pokračují Islanďané ve své občanské revoluci. Všichni uživatelé internetu dnes mají možnost podílet se na znění nové islandské ústavy.
Během finanční krize došlo doslova k explozi nedůvěry Islanďanů vůči politice. Občané nedůvěřují ani politické moci ani bankám. Důvěra občanů v politiky se drží na historickém minimu. Pouze 10,5 % obyvatel loni uvedlo, že má v Althing, tj. islandský parlament „velkou důvěru“. Mnozí lidé se cítí podvedeni. Proto je základem nové ústavy, na níž země v současnosti pracuje, právě transparentnost. Hlavní body návrhu zveřejňuje ústavodárné shromáždění od dubna každý týden na svých webových stránkách. Lidé se mohou k návrhu vyjádřit buď přímo na stránkách, nebo prostřednictvím sociálních sítí.
Ústavodárné shromáždění má účet na Facebooku i Twitteru a pravidelně umisťuje videa na YouTube. Zasedání jsou přístupna veřejnosti a zveřejňována v přímém přenosu na webu a na Facebooku. Princip otevřeného outsourcingu tzv. crowdsourcing spočívá v zadávání úkolu blíže nespecifikované skupině osob, zejména na internetu. Jeho obliba v poslední době roste. K uvedenému cíli ale zatím ještě použit nebyl. Na Facebooku se nápad setkal s mezinárodním nadšením.
Důraz na přírodu i práva budoucích generací
Žít v zemi, která má pouhých zhruba 320 000 obyvatel, představuje z hlediska pružnosti a přizpůsobivosti přece jen výhodu. Účet na Facebooku má více než polovina Islanďanů a ti, kdo ho nemají, se mohou účastnit debaty na webových stránkách shromáždění. Riziko takového demokratického projektu tkví v tom, že se jej účastní pouze elita nadšenců. Tak ale také demokracie funguje: Rybáři s prutem nemají velkou váhu.
Možnost účastnit se debaty má ale alespoň většina občanů. Podle statistik OECD má přístup k vysokorychlostnímu internetu více než 80 % islandských domácností. Ještě předtím, než vstoupí v platnost, musí návrh ústavy projít referendem. Nový ústavní zákon by mohl mít u občanů daleko větší ohlas, než má narychlo vytvořená ústava současná. Když totiž Islanďané vyhlásili v roce 1944 nezávislost na Dánsku, ponechali si až na několik málo výjimek ústavu dánskou. Tentokrát budou změny hlubší. Návrh nové ústavy obsahuje přísná nařízení o ochraně přírody a společných zdrojů země a rovněž klade důraz na práva budoucích generací, což je v ústavě doposud nevídaná věc.
Lze to ale také chápat jako reakci na spoušť, kterou na Islandu napáchal největší americký výrobce hliníku Alcoa. Výstavbě obrovské hydroelektrárny Kárahnjúkar v roce 2006 padla za oběť rozsáhlá oblast panenské přírody v severní části Vatnajökullu. Před zahájením stavby protestovalo v ulicích 50 000 Islanďanů. Důvody k demonstracím od té doby Islanďanům bohužel nechyběly. Finanční krach ale může být i příležitostí k novému startu. Obyvatelé ostrova se postupně zbavují nefunkčních strategií. To, o čem se dnes na Facebooku debatuje, není nic jiného než projekt pro novou zemi. Nová šance.
