Papandreu vydírá, aby přežil

Řecký ministerský předseda, který se ve své zemi musí potýkat se silnou vlnou občanských protestů, se rozhodl dát přednost referendu před předčasnými volbami. Jde mu především o vlastní politickou budoucnost a Řekům dává na výběr jen zdánlivě.

Zveřejněno dne 2 listopadu 2011 v 15:15
Řecký premiér Jorgos Papandreu během summit ze 26. října v Bruselu.

Předseda vlády se chce za každou cenu vyhnout předčasným volbám a raději oznámil, že o dohodě eurozóny [uzavřené 27. října] rozhodnou za tři měsíce občané prostřednictvím referenda. Reakce politiků napříč politickým spektrem byla velice bouřlivá. Poslanci se obávají hnutí 28. října, které poprvé za 71 let zabránilo uspořádání tradiční vojenské přehlídky při příležitosti řeckého státního svátku [zahájení italsko-řecké války v roce 1940]. To vše premiéra samozřejmě postavilo do svízelné situace.

Krize vypukla i v rámci parlamentního klubu vládní socialistické strany PASOK. Už v tuto chvíli je jasné, že Jorgos Papandreu nemá podporu 151 poslanců potřebných k prosazení referenda. To znamená, že nad ním visí Damoklův meč v podobě pátečního hlasování o důvěře. A Papandreu k uspořádání referenda od své strany svolení a priori nedostane. I kdyby si získal její důvěru.

Pokud se na probíhající události pokusíme nahlédnout s určitým odstupem a výlučně jeho úhlem pohledu, zjistíme, že krok v podobě uspořádání referenda je pro řeckého ministerského předsedu výhodný. Vůbec nešlo o dobrou záminku k heroickému odchodu z politického života, jak tvrdili někteří komentátoři.

Začněme úplně od začátku. Tak zaprvé, žádná demokraticky zvolená vláda nikdy neměla tak katastrofický mandát, který by šel tolik proti zájmům lidu, jako vláda Jorgose Panadrea.

Zajisté, jde o bezprecedentní podmínky, ale propast mezi lidem a vládou je neoddiskutovatelná. Právě z tohoto důvodu předseda vlády za žádnou cenu nechce, aby šli lidé k urnám. Ne, že by to bylo „národně rizikové“, ale proto, že dopady pro PASOK by byly tak obrovské, že by to zpochybnilo celou politickou třídu, a mohlo by to poškodit i mezinárodní ambice Jorgose Papandrea. Referendum tedy bylo nejlepším řešením.

Papandreu chtěl řecký lid vydírat tím, že jej postaví před dilema: „Buď budete hlasovat pro evropskou dohodu, anebo, když se odvážíte říci ne, Řecko zkrachuje a opustí eurozónu“!

Možná, že Papandrea a jeho vládu nemá v lásce 80-85 % Řeků, ale v žádném případě se nedá mluvit o celonárodní vůli po bankrotu země! Pokud bude (vláda) během 3 měsíců lidi bombardovat prostřednictvím tisku, tak by ‚ne‘ mohlo zvítězit. Lze očekávat, že všechny strany se masivně zdrží hlasování. Volební účast se tak propadne na nějakých 15-20 % a celé referendum vyjde naprázdno.

Názor

Evropa ve slepé uličce

„Řecko v bouři,“ hlásá Ta Nea. Navzdory osamocenému rozhodnutí Jorgose Papandrea jeho země „nerozhoduje v Evropě sama. Hrozí, že hluboká krize zachvátí celou eurozónu. Riziko skutečné katastrofy je bezprostřední.“

Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy zatím „oznámili, že udělají všechno, co je v jejich moci, aby byl záchranný plán dohodnutý minulý týden v Bruselu aplikován. Zeptali se ale na názor Antonise Samarase, šéfa konzervativní opozice? Nebo Spyrose Karatzaferise, šéfa krajní pravice? Samaras ujistil prezidenta republiky o tom, že udělá všechno pro to, aby se referendum nekonalo. To udělat může, ale co se bude dít potom? Co když přijdou volby a on je vyhraje? Budou se všechny plány na pomoc Řecku muset vyjednat znovu?“ ptá se deník.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma