Evropa tento týden prožívala nečekaný a paradoxní kolektivní smutek. Nečekaný povahou události – letecké neštěstí – a paradoxní vzhledem k jeho hlavní oběti, euroskeptickému polskému prezidentovi Lechu Kaczyńskému. Média z celého kontinentu se dramatu věnovala způsobem, který Poláky sblížil s evropskými spoluobčany tak jako nikdy dřív. Den smutku vyhlásil samozřejmě Brusel, ale přidaly se i další východní státy EU, stejně jako Rusko, kde k tragické události došlo, Ukrajina či Turecko. Španělsko drželo médii velice sledovanou minutu ticha před zápasem Real Madrid – Barcelona. Emotivních projevů solidarity bylo mnoho.
Nenechme se ovšem mýlit. Tato jednomyslná sympatie, soustředěná na Kaczyńského, se netýká pouze zesnulého prezidenta. To, co si jeho prostřednictvím Evropané začlenili do kolektivní historické paměti, je katyňské drama a jeho opakování v tom smyslu, že Polsko přišlo při neštěstí o část současné elity. V projevech sympatií Vladimíra Putina a Dmitrije Medveděva přivítali evropští představitelé možnost usmíření mezi Ruskem a Polskem, a tím uvolnění napětí mezi Moskvou a EU. Sbližující smutek Poláků bez rozdílu přesvědčení jasně ukázal, že šest let po rozšíření se události, které se hluboce dotýkají evropského lidu, týkají rovněž jeho sousedů. Nacionalista Kaczyński přiložil svým odchodem kámen k výstavbě sdílené evropské identity.
Už nyní Polsko rozděluje otázka Kaczyńského politického odkazu. Na rozhodnutí uložit jeho ostatky v krakovské katedrále Wawel po bok polských králů reagovali jeho odpůrci připomínkou, že prezident nebyl svou politickou činností sjednotitel. Ať už bude jeho nástupcem kdokoliv, nesmějí evropští představitelé zapomínat na to, že zesnulý prezident hájil zájmy, které považoval za zájmy své země, ale ne vždy reprezentoval většinu lidu, který byl větším eurofilem než on. Kaczyńského Polsko bylo velice často považováno za málo hodnověrného partnera. Současné emoce by měly být příležitostí k tomu, najít novou rovnováhu ve vztazích mezi Varšavou a ostatními hlavními městy. Evropané musejí rovněž podpořit sbližování Polska a Ruska, které zapadá do dějinného vývoje a je v zájmu nás všech. Vlastností emocí je, že nepřetrvávají. Přejme si, aby pozitivní důsledky polského národního smutku byly trvalé. Éric Maurice