Obrněné vozidlo nizozemské armády v údolí Chora (Afghánistán). AFP

Pokus o stažení

Kvůli neshodám ohledně setrvání jednotek v Afghánistánu se 20. února rozpadla nizozemská koaliční vláda. Evropské sousedy, kteří v zemi bojují, by mohla zasáhnout vlna šoku, domnívá se evropský tisk.

Zveřejněno dne 22 února 2010 v 16:41
Obrněné vozidlo nizozemské armády v údolí Chora (Afghánistán). AFP

Válka v Afghánistánu má další oběť. Stala se jím nizozemská koaliční vláda Jana Petera Balkenendeho. V noci z 19. na 20. února trvali labouristé z PvdA (Strana práce) na zachování vlastního předvolebního slibu v podobě stažení veškerých nizozemských sil, které v současné době čítají 1 940 mužů, do srpna 2010. Křesťanští demokraté z CDA a CU se oproti tomu domnívají, že Nizozemí musí zareagovat na požadavek NATO a ponechat na místě 500 až 600 osob pro výcvik afghánských policistů. V polovině května by se měly konat předčasné parlamentní volby.

Stažení Nizozemců „přispěje k erozi Obamovy strategie a budoucnosti Afghánců,“ domnívá se politolog Rob de Wijk na řádcích listu Trouw. Nizozemí tak riskuje, že za tento „amatérismus“ zaplatí „na mezinárodní scéně postavením mimo hru“. „Předvolební sliby [PvdA] Američanům, jejich spojencům a Afgháncům nic nepřinášejí. Potřebují solidaritu.“

Nespravedlné rozdělení válečného břímě

Je to poprvé, co nějaká vláda padá kvůli Afghánistánu,všímá si Le Soir.Co naplat, že je Afghánistán daleko. Když se tam hoši bijí, tak se zahraniční politika probírá v domácnostech, stejně jako v parlamentních lavicích. (…) Je třeba počkat na volební výsledky, abychom se dozvěděli, do jaké míry voliči vyjadřují svou podporu křesťanským demokratům, zastáncům možného prodloužení nizozemské vojenské mise v provincii Oruzgán. Či naopak socialistům, kteří hlásají urychlené stažení. Právě teď se opravdu dozvíme, jak velkou váhu má afghánská ‘otázka’ v této zemi, která se stará o udržování silného transatlantického pouta.“

Newsletter v češtině

Po více než osmiletém nasazení se dal tento druh krize očekávat, dodává Der Standard. Neboť „nedostatek solidarity mezi spojenci z NATO a nespravedlivé rozdělení tohoto břímě v Evropě, kde někteří – jako Rakousko – nedávají nic a jiní dávají v Afghánistánu vše, se musí někde projevit,“ domnívá se vídeňský deník. Po mnoho let Nizozemci riskovali své životy ve velmi neklidné provincii Oruzgán. Řada z nich přišla o život, zatímco jiní hlídkovali v méně nebezpečných částech země, studovali mapy na hlavním štábu v Kábulu anebo seděli s rukama v kapsách doma v Evropě a dávali najevo své pochybnosti o válce. „Žádná aliance toto nemůže dlouhodobě snášet. Žádná vláda nemůže před svými voliči takovou nespravedlnost do nekonečna ospravedlňovat.“

Berlínský list [Tageszeitung](http:// http://www.taz.de/1/debatte/kommentar/artikel/1/streiten-gerade-wenn-man-krieg-fuehrt/)se z „ne“ nizozemských sociálních demokratů raduje a přeje si, aby si z nich vzali příklad i němečtí poslanci, kteří o intervenci v Afghánistánu budou hlasovat tento týden. V Německu je podle deníku pád vlády kvůli válce „něco nemyslitelného“. „V 80. letech, když se začínal drolit konsenzus parlamentních stran ohledně jaderného odstrašení, tak se mluvilo o ‘nizozemské nákaze’,“ připomíná TAZ. V té době se Němci od svých sousedů naučili zpochybňovat neodvolatelné vojenské dogma. „Současná polemika o Afghánistánu má do takové svobody daleko. Tabu se nedotýká. A přece, nizozemský případ by nám měl připomenout, že nesouhlas ohledně vojenských rozhodnutí je ve skutečnosti v demokracii normální.

The Times považuje za „politováníhodné“, že „ve chvíli, kdy se jednotky NATO zapojují do plnění dosažitelných a chvályhodných cílů, začíná být nejistá politická vůle je tam vůbec udržet.“ Britský deník se obává „dominového efektu“ na ostatní evropské země, které mají v zemi své síly, a že „se veřejné mínění proti afghánské kampani obrátí.“

Další (vnitřní) nizozemská fronta : volby

Na vnitřní frontě už Nizozemci otevřeli další diskuzi. V zemi se budou 3. března konat komunální volby a pád vlády je tak darem z nebes pro pravicovou populistickou stranu PVV vedenou Geertem Wildersem.List Trouw, který má tradičně blízko k CDA, obviňuje dvě hlavní strany z toho, že „připravily půdu pro populisty.“ „Zdá se, že strana [PvdA] se v obavě z průzkumů veřejného mínění nechala ovlivnit levicovými i pravicovými populisty, kteří nechtějí za boj proti extremismu ve světě utratit ani cent.“

PVV je ostatně strašákem parlamentních voleb. Nazmiye Oralováv listu Volkskrant chválí odhodlanost lídra socialistů Woutera Boseho: „Klobouk dolů! Konečně činy místo slov,“ píše sloupkařka, která doufá, že Bos „proti PVV vypracuje promyšlenou strategii“ místo toho, aby se snažil tuto stranu, která už je součástí nizozemské politické scény, „marginalizovat“. Tento názor zpochybňuje deník Trouw, který se domnívá, že „představitelé CDA a PvdA ukazují, že si nebyli následků svých činů dostatečně vědomi.“

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma