Vyberte si jazyk
Evropští ministři zahraničí osmadvacítky 22. července rozhodli, že zařadí vojenské křídlo hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací Evropské unie.
Jejich rozhodnutí jednoznačně vítá německý deník Süddeutsche Zeitung:
Je to silný signál. Od této chvíle se EU tvrdě staví proti teroristům, nazývá je pravými jmény, zavrhuje je a ztrpčuje jim život. To však nebrání tomu, aby EU vedla dialog s politickým křídlem Hizballáhu [...]. Bylo by hloupé přehlížet skutečnost, že [šíitská organizace] zůstane významným politickým aktérem na Blízkém východě, kterého Evropa potřebuje.
The Times odmítá tvrzení, že politické křídlo libanonské organizace je možné oddělit od jeho vojenských sil. Podle britského deníku by:
se měl zákaz rozšířit na všechny činnosti Hizballáhu. Je naivní myslet si, že politická organizace Hizballáh je hermeticky oddělena od svého teroristického křídla. Je to jeden celek, ne dva. Hizballáh se skládá z vražedné skupiny a její výkladní skříně pro styk s veřejností (...) Měli bychom se pokusit odradit Hizballáh od teroristických aspirací a začlenit jej do libanonského politického procesu a jednání s Izraelem. Ale to se nestane, dokud nepřinutíme organizaci, aby si vybrala mezi ústavností a terorismem. Evropská unie učinila důležitý krok v nátlaku na teroristickou organizaci, ve snaze nabourat její strategii a dát ji na výběr.
Francouzský deník Le Monde hodnotí evropskou pozici jako „paradoxní“, jako kdyby „jedno opatření týkající se Libanonu mělo nahradit absenci [evropské] politiky v Sýrii“:
Dokážeme si představit, že Evropané chtěli poslat vzkaz více příjemcům. Je ale těžké přehlížet pozici relativní bezmoci. Možná, že je to jen symbolické gesto, které odráží rozpaky Evropanů k syrské tragédii. (...) To ale chod věcí nezmění, ani v Libanonu, ani v Sýrii, která se stala dějištěm obrovského dramatu, v kterém je evropská pomoc krátká.
