Vyberte si jazyk
„Žádný velkolepý posun”. Summit lídrů eurozóny, který se koná ve čtvrtek 21. července v Bruselu, záchranu Řecka ani jednotnou měnu nepřinese. Doufejme, že úterní formulace Angely Merkelové v Berlíně byla pouze protimluvem, pokusem německé kancléřky snížit očekávání, aby nás pak mohla o to více překvapit.
O očekávání dnes totiž už opravdu nejde. Čekalo se příliš dlouho. Nyní je na řadě, když už ne něco velkolepého, tak alespoň něco výjimečného. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy mají povinnost se o to snažit. A svého cíle dosáhnout.
Řecká tragédie už trvá příliš dlouho. Krize už není pouze krizí řeckého dluhu, ale krizí eura, krizí evropské vlády a jednoduše i krizí Evropy samotné. Nerozhodní a rozdělení Evropané mohou dál lepit záplaty na příliš starou pneumatiku, tak jak to dělají už osmnáct měsíců. To jim umožní získat trochu času navíc. Problém to ale neřeší.
Současná jednání mezi velkými finančníky eurozóny již neodpovídají tomu, co je v sázce. Každý si hřeje svou vlastní polívčičku, bez ohledů na zájem všech. Je to skličující pohled. A při pohledu do budoucnosti i velice nebezpečný. Nová, narychlo hledaná řešení, jako je například posílení kapacity evropského fondu pro finanční stabilitu, který má pomáhat zemím v případě finančních problémů, nám možná umožní posunout se o krok dál. Pak dojde k nové explozi. Když člověk slyší, že nejnovějším řešením má být bankovní daň, neví, zda se má smát či plakat. Zas jenom další záplata.
Po Řecku, Irsku a Portugalsku se nyní krize dotýká dalších zemí – Itálie a Španělska. Riziko nákazy se stalo realitou. Ohrožena je nyní integrita a konkurenceschopnost Evropy, dokonce i její existence coby ekonomické velmoci. Situace si žádá změnu shora – výměnu pneumatiky. Zodpovědní za to jsou Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová. Jen oni dva jsou dnes v Evropě schopni povznést se nad jednotlivé zájmy, které krizi způsobily, a postavit se na stranu obecného prospěchu. A tím je pro všechny záchrana eura, což bezpochyby znamená nové převody suverenity. Euro není pouze měnou 350 milionu Evropanů. Je též obecně prospěšným statkem a jednou z hlavních světových měn.
V Německu si někteří možná myslí, že se bez něj mohou obejít. Nemají pravdu. Globalizace neznamená uniformizaci, ale regionalizaci: svět zítřka se bude skládat z rozsáhlých bloků - především měnových – které spolu budou jednat jako rovný s rovným. Německo se mýlí, pokud si myslí, že by bez Evropy bylo silnější. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se nacházejí v okamžiku své politické kariéry, kdy je slyšet volání Dějin – volání po tom, aby se rozhlédli za hranice svých bezprostředních národních zájmů. Na toto volání teď musí odpovědět. Výjimečná krize si žádá výjimečná řešení.
