Řecko otestuje Hollandovu rétoriku

Pokud François Hollande zůstane věrný svým postojům a postaví se německé politice úsporných opatření, přidá se na stranu Řecka. Nebo se nakonec přikloní k německé politice? Bez ohledu na vylaďování evropských fiskálních dohod, bouřlivá situace v Řecku poslouží jako test nového francouzského prezidenta - ukáže, zda jeho řeči o hospodářském růstu nejsou jen prázdnou bublinou.

Zveřejněno dne 8 května 2012 v 15:20

V neděli večer vystoupil na francouzském venkově nově zvolený francouzský prezident s oznámením, že povede bitvu proti úsporným opatřením v Evropě. Mezitím ale na druhém konci kontinentu řečtí voliči odhalili jeho slabinu. Tím, že jejich drtivá většina si vybrala strany, které chtějí buď zcela odmítnout, nebo alespoň opětovně projednat dohody o záchranném plánu pro Řecko, postavili Françoise Hollanda před bolestivé dilema. Bude stát na straně řeckého lidu proti škrtům? Nebo setrvá po boku německé vlády a Mezinárodního měnového fondu a bude trvat na tom, že jednání o záchranném finančním plánu pro Řecko už nelze znovu otevírat?

Rozhodnutí Françoise Hollanda bude osudové pro Francii i Evropu. Potenciálně by se francouzský prezident mohl stylizovat do role vůdce evropských jižanských rebelů. Není pochyb o tom, že vlády ve Španělsku a Itálii – i když nominálně patří do různých politických proudů – francouzskému socialistovi fandí. Stejně jako Řekové si zoufale přejí, aby někdo německé úsporné ortodoxii čelil.

Ale jakákoli francouzská snaha izolovat Německo uvnitř EU by znamenala historický posun v poválečné francouzské zahraniční politice, která byla vybudována na myšlence, že „francouzsko-německý pár“ by měl EU řídit společně. Spojenectví Francie s evropským jihem by také poškodilo představu Francie o sobě samé jako o jedné ze silnějších evropských ekonomik. Vnímání Francie na finančních trzích by se rovněž mohlo zhoršit. A nejškodlivější ze všeho by byl otevřený rozkol mezi Francií a Německem, který by v základech EU a společné měny způsobil trhlinu seizmických rozměrů. Většina analytiků tak předpokládá, že ve výsledku se prezident Hollande spokojí s pár vstřícnými gesty Berlína. Ta mu umožní zachovat si tvář a říci, že změnil směr debaty v EU ve prospěch „růstu“. Už před Hollandovým zvolením odborníci v Berlíně a Paříži pracovali na náčrtu pravděpodobných obrysů takové dohody.

Nejasná dohoda o růstu

Předpokládaná dohoda mezi Hollandem a Merkelovou by nejspíš zněla následovně. Françoise Hollande, jak už ostatně dříve naznačil, by pozměnil svůj požadavek na opětovné projednání nového evropského fiskálního paktu, tedy dohody, která činí vyrovnané rozpočty právně závaznými. Německo by naopak souhlasilo s nějakým vágně formulovaným růstovým paktem, který by však nebyl v rozporu s paktem fiskálním. V podobném duchu by zamítlo Hollandovo volání po eurobondech, to znamená po vytvoření společného dluhu EU. Nejspíš by však ale souhlasilo s „projektovými dluhopisy“, krytými EU, kterými by byly financovány projekty v oblasti infrastruktury. Došlo by také k dohodě ohledně větší podpory půjček Evropské investiční banky. Byla by to tak typicky evropskounijní, francouzsko-německá usmolená dohoda, která by však všem účastníkům umožnila ústup se ctí – a která by vnější svět nijak zvlášť neovlivnila, pouze jej poněkud zmátla.

Nová erupce řeckého politického vulkánu ale tento obrázek značně komplikuje. Řecký problém je nyní natolik akutní, že nemůže být „dán do pořádku“ několika šikovně koncipovanými větami připsanými do smlouvy EU. Vyžaduje si skutečná, zlomová a nebezpečná rozhodnutí. Abychom byli konkrétní: Vytrvá Řecko a v řádu měsíců seškrtá v rozpočtu další miliardy eur, tak jak to požaduje poslední záchranný plán? Jestliže to Řecko neudělá, pak MMF už jasně deklaroval, že zemi nepovolí čerpání další finanční pomoci. To by ale zase v důsledku znamenalo, že řecké vládě jednoduše dojdou peníze. Bolestivé, nicméně řízené snižování důchodů a mezd by pak bylo nahrazeno něčím daleko chaotičtějším a nebezpečnějším. Vynucený odchod Řecka z eurozóny by se také stal daleko pravděpodobnějším scénářem.

Hrubé výsledky řeckých voleb naznačují, že této nepříjemné volbě bude nutné v dohledné době čelit. Dvě hlavní proevropské strany prosazující záchranná opatření, Nová demokracie a PASOK (Panhelénské socialistické hnutí), dostaly pouze okolo třetiny hlasů. Vytvořit koaliční vládu nebude jednoduché – Řecko tak možná brzy čekají další volby.

Řecko čeká další krize

Navíc dokonce i Antonis Samaras, šéf Nové demokracie a pořád ještě nejpravděpodobnější příští řecký premiér, obhajuje změny v dohodě o záchranném plánu. Samaras si je dobře vědom nebezpečnosti faktu, že obě centristické strany jsou nyní úzce spojovány s hluboce nepopulárním úsporným balíčkem – politický zisk to přináší pouze nacionalistům a ultralevicovým extremistům.

Abychom byli konkrétní: Antonis Samaras si myslí, že řecké podniky zoufale potřebují snížit daně. Jeho argumenty se ale u Angely Merkelové s pochopením rozhodně nesetkávají. Jejich vzájemné vztahy ostatně vždycky byly na bodu mrazu. Pokud se stane předsedou vlády, pak se Antonis Samaras může stylizovat do role rozumného rebela, který má námitky proti německé kontraproduktivní úsporné politice. To by z něj dělalo přirozeného spojence Françoise Hollanda.

Ve skutečnosti je však téměř jisté, že tváří v tvář volbě mezi podporou Řecka a podporou Německa si Francouzi vyberou Němce. Takové rozhodnutí by nicméně odhalilo, že Hollandova protiúsporná rétorika je jen prázdnou bublinou. Několik gest ohledně „projektových dluhopisů“ neznamená nic, alespoň v porovnání s představou Francie stojící bok po boku MMF a Německa a nařizující Řecku škrty, zatímco se ekonomika této země smršťuje a nezaměstnanost roste.

Kombinace politického chaosu v Řecku a nepružnosti MMF naznačuje, že Řecko toto léto čeká další krize. Pak bude EU čelit zásadní volbě. Zakročí a poskytne Řecku další prostředky, i v případě, že MMF couvne? Nebo Řecku pomoc odmítne, se všemi politickými a ekonomickými důsledky, které takové rozhodnutí může přinést? Tváří v tvář této krizi je mlhavá, i když povznášející rétorika Françoise Hollanda o záchraně Evropy před úsporami naprosto irelevantní.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma