Řekům se ulevilo

Klíčový summit eurozóny skončil podpisem „evropské smlouvy pro Řecko i Evropu,“ raduje seKathimerini. „Evropa se ocitla ve slepé uličce a potřebovala vydat silný signál solidarity – a to se též stalo,“ píše středo-pravicový deník, který dodává, že „francouzský prezident byl schopen vyvinout tlak dostatečný k vybudování nové evropské obrany proti útokům finančních trhů“.

Titulek listu Ta Nea dokonce mluví o „Marshallovu plánu pro Řecko.“ Ohlášená finanční pomoc ve výši 158 miliard euro „dodá zemi i vládě nový dech“, doufá deník, který ale zároveň varuje, že „to neznamená, že není třeba dále provádět reformy ke snížení výdajů a přesvědčovat trhy o naší solventnosti. Znamená to, že druhý úsporný plán bude posílen naší povinností přinést výsledky: v podobě privatizací“. Od těch Evropa očekává, že přinesou 50 miliard euro.

„Tato dohoda přináší závan čerstvého vzduchu,“ přidává seTo Ethnos, „bude ale schopna zcela vyřešit problém řeckého dluhu? Koneckonců jen oddaluje lhůty splatnosti a obavy z možné nákazy tak nemizí“.

Eleftherotypia tuto opatrnost vyjadřuje mnohem důrazněji: „Národ bude krvácet o 30 let déle“. „Smlouva, ale pro koho?“ ptá se levicový deník. „Opravdovou otázkou je za jakou cenu, pro lid, který kvůli úsporným řešením již zcela vykrvácel. Vláda bude muset Evropanům vykazovat výsledky na úkor Řeků, které úspory již udusily.“

„Země se nyní ocitla v dluhovém tunelu dlouhém 30 let,“ přidává se Eleftherotypica, podle které je „budoucnost, co se týče naděje Řecka vymanit se z mezinárodního hospodářského dohledu, nejistá, o to více, že řecký dluh bude nyní považován ratingovými agenturami za řízený bankrot.“ Magazín ET se proto ptá: „Dá se vůbec mluvit o záchranném plánu?“