Sopečný mrak sopky Eyfjakjöll z pohledu stanice NASA, květen 2010.

Sopečný prach nanečisto

Rok poté, co sopečná činnost vulkánu Eyjafjallajökull zastavila letový provoz, provádějí letecké společnosti a evropské orgány simulaci nového sopečného mraku, jejímž cílem je lepší koordinace. Zatím ale není vyhráno.

Zveřejněno dne 15 dubna 2011 v 14:33
Sopečný mrak sopky Eyfjakjöll z pohledu stanice NASA, květen 2010.

Za zvláštním jménem se opět skrývá nebezpečí. Grimsvötn – tak se jmenuje sopka, jejíž erupce začala ve středu na Islandu, tedy rok poté, co mrak popela ze sopky Eyjafjallajökull ochromil značnou část evropské letecké dopravy. Grimsvötn zatím chrlí pouze virtuální popel. Erupce je součástí simulačního cvičení, které zahájila Evropská unie s cílem zjistit, zda se chaos z roku 2010 bude opakovat, objeví-li se nový mrak. Cvičení by mělo pokračovat do čtvrtečního večera a výsledky budou známy v červnu. Jedna věc ale už jistá nyní: Evropské nebe zdaleka není před nebezpečím chráněno.

Po loňské erupci sopky Eyjafjallajökull ustanovila EU pracovní skupiny a vypracovala nouzové plány a dnes by měla být na podobný scénář lépe připravena, tvrdí komisař pro dopravu Siim Kallas. Evropská komise nicméně nemůže popřít, že s hlavním problémem zatím příliš nepohnula: „Harmonizace opatření týkajících se zákazu letu je nanejvýš složitá.“

Jednotné evropské nebe neexistuje

Otázka prahových hodnot vyvolala řadu zmatků a nejeden spor. Před rokem ještě neexistovala žádná prahová hodnota koncentrace sopečného popela, po jejímž překročení nesmějí letadla startovat. Krátce po výbuchu sopky byla tato hodnota stanovena na 2 miligramy na metr krychlový. Zákaz letového provozu, který tehdy vydal německý ministr dopravy, letecké společnosti bouřlivě kritizovaly. Následně vyšlo najevo, že hněv leteckých společností byl opodstatněný. Podle studie, kterou začátkem týdne vydalo Německé středisko pro letectví a kosmonautiku, nebyla loni tato mezní hodnota ani v jediném okamžiku překročena. Pět dní po výbuchu sopky dosahovala koncentrace sopečného popílku ve vzduchu 0,2 mg/m3, tedy desetiny stanoveného limitu.

Lufthansa se do další polemiky s ministrem dopravy pouštět nechce. EU nicméně reaguje velice kriticky. „Hodně toho bylo řečeno, ale konkrétních výsledků je málo,“ zdůrazňuje mluvčí společnosti. Hlavním problémem loňského roku byl nedostatek spolehlivých údajů. „Dnes vidíme, že tato otázka stále není vyřešena.“ Asociace evropských leteckých společností (AEA) sahá k daleko méně diplomatickým výrazům: „Budeme svědky nové katastrofy,“ tvrdí mluvčí organizace, podle nějž Eurocontrol není ničím víc než „škatulí na plané byrokratické řeči na nadnárodní úrovni“. Je třeba poznamenat, že bilance činnosti evropských orgánů není zrovna zářivá. Úřady sice zlepšily systém hodnocení rizik a vymezily tři rizikové zóny, nicméně zůstává na každé zemi, aby se sama rozhodla, kdy vyhlásí zákaz letového provozu.

Newsletter v češtině

Erupce další sopky a stejné divadlo jako loni

Projekt harmonizace evropského vzdušného prostoru nazvaný ‚Jednotné evropské nebe‘ je už staršího data. Býval by mohl být užitečný, ale již několik let stagnuje. Jeho cílem bylo jmenovitě rozdělit vzdušný prostor států sedmadvacítky do devíti velkých bloků. Prozatím existují evropské vzdušné zóny pouze tři. Tvoří je Německo spolu s Francií, Švýcarsko a Benelux. Ostatní by měly být podle Komise vymezeny do konce roku 2012.

Výsledky simulačního cvičení by měly ukázat, zda stávající předpisy umožňují lépe čelit novému mraku sopečného popílku. Účastníci testu – Evropská komise, Eurocontrol, národní úřady pověřené kontrolou letového provozu a 70 leteckých společností – aplikovali 13. dubna nařízení platná v jejich zemích. Následující den pak testovali „harmonizovanou evropskou reakci“. Podle názoru leteckých společností nicméně lepší kontrola evropského nebe nestačí. Stejně jako museli výrobci nového paliva E10 podat důkaz o naprosté bezpečnosti svého výrobku, tak i letecké společnosti požadují, aby jim výrobci letadel dokázali, že jejich letadla nepodstupují žádné nebezpečí, když létají pod stanovenou hranicí 2 mg sopečného popílku na metr krychlový. Zodpovědným činitelům možná už nezbývá moc času. Grimsvötn začal vykazovat sopečnou aktivitu. Podle geofyzika Bernda Zimanowskiho je skutečná erupce „nevyhnutelná“. „Sopka by mohla začít chrlit popel koncem léta nebo na podzim. „Pokud bude nadále vát nepříznivý vítr, budeme svědky stejného divadla,“ varuje vědec.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma