Starý kontinent potřebuje novou krev

Stárnutí evropské populace, které nedávno potvrdil Eurostat, neznamená pouze, že bude třeba více peněz na důchody, ale též, že nebude dostatek mladých a kompetentních k pohánění ekonomiky. Proto je nutno především vytvářet prostředí atraktivní pro aktivní pracovní sílu kontinentu, myslí si italská ekonomka Irene Tinagliová.

Zveřejněno dne 6 srpna 2010 v 14:26

Jaký účinek bude mít demografické zpomalení na budoucnost Evropy? Mnohá výzkumná pracoviště si tuto otázku už nějakou dobu kladou. Porodnost v mnohých zemích i nadále klesá a během krize oslabuje též příliv migrantů, kteří by tuto tendenci mohli zvrátit. Hlavní obavou je, zejména podle politických špiček, to, že těleso jako je EU, které nyní čítá půl miliardy obyvatel, by se mohlo z hlediska globálního významu vytratit ze scény, zejména ve srovnání s obry jakou jsou Čína či Indie, z nichž obě již dnes představují každá více než miliardu obyvatel.

Populace je samozřejmě důležitým faktorem: prezident miliardy občanů nemá stejný vliv jako prezident menšího množství, zejména proto, že početné obyvatelstvo živí trh a spotřebu, přitahuje investory a tak dále. Je však jasné i to, že samotné číslo ani politickou ani ekonomickou moc nepředstavuje.

Demografická struktura země - spolu s její hospodářskou a sociální strukturou - nestojí jen na číslech ale i na kvalitě. Z tohoto hlediska není populační pokles tolik znepokojující jako postupující populační stárnutí. Síla Indie nespočívá pouze v její 1,1 miliardě osob, ale v tom, že 50 % z této populace je mladších 25 let a 65 % mladších 35 let. V Číně se průměrný věk pohybuje okolo 34 let. Pro srovnání v Itálii je průměrný věk 43 let, v Německu 44 a ve Francii, jedné z „nejmladší z evropských zemí” 40 let.

Mladí jsou motorem ekonomiky

Stárnutí populace nemá, jak se často a správně říká, pouze těžký dopad na důchodový a sociální systém. Je též faktorem produktivity, inovačních schopností a výroby. Na to se však často zapomíná. Samozřejmě si klademe otázku, k čemu povede tak vysoký počet starých osob, ne však jaký vliv bude mít tak malý počet mladých. Mít mladou populaci znamená mít aktivní pracovní sílu s čerstvým vzděláním a schopnostmi. Pětadvacetiletý absolvent bude umět používat všechny nové technologie, zatímco pětačtyřicetiletá či padesátiletá osoba dokončila vzdělání v nejlepším případě před dvaceti lety a svou diplomovou práci či dizertaci psala na psacím stroji. Člověk mladší třiceti let pracuje zpravidla více hodin a za plat, který ještě není navýšen o roky strávené v zaměstnání a šplháním po kariérním žebříčku. Jinými slovy, vyrobí víc a stojí míň, má větší chuť prokázat své schopnosti a v ideálním případě pomáhá systému rychleji se posunovat vpřed, produkovat a inovovat konstantněji a ekonomičtěji. To platí ještě více v nejdynamičtějších ekonomikách, ve kterých je „investice” do vzdělání a práce nejrentabilnější.

Newsletter v češtině

V Evropě, ve které počty středních tříd před několika desítkami let neobyčejně narostly a stále více rodin má pouze jedno dítě, je nová generace opatrovanější než mladí Číňané či Indové a tedy méně motivována vrhnout se do víru soutěže. A to i proto, že evropská mládež je konfrontována s ekonomikami, které rostou mnohem pomaleji a nabízejí mnohem skromnější perspektivy ekonomického i sociálního oživení a růstu. To o těchto otázkách musí Evropa přemýšlet.

Ze starého kontinentu země mladých

Přítomnost, energie a možnosti růstu nových generací jsou skutečně tím, na čem budoucnost a globální vliv země stojí. Mladí zásadním způsobem přispívají nejen k technologické inovaci ale i k většímu kulturnímu dynamismu a globálním trendům. Posunování hranic v umění, vědě a masové kultuře též obyčejně více stojí na rebelujících mladých umělcích, studentech a obecně více na nové generaci, která se snaží se prosadit, než na zkušených padesát či šedesátnících.

Demografická otázka v Evropě je jistě problémem, který bude nutno řešit v nejbližší budoucnosti. Dříve, než si však budeme klást otázku jak zvýšit počty evropských občanů a naivně doufat, že zvyšováním demografické váhy docílíme automaticky i zvýšení politického vlivu, by se Evropa měla nejprve soustředit na vytvoření pružnějšího, dynamičtějšího a pro mladé celého světa více atraktivního ekonomického a sociálního kontextu, s menším důrazem na byrokracii a dědictví a více pobídkami motivujícími produktivní aktivity, inovaci a podnikání. Zkrátka utvořit ze Starého kontinentu zemi mladých, motor sociálního a kulturního vlivu, který je k získání skutečného globálního vlivu nutný.

Statistiky

Velké rozdíly mezi zeměmi

Podle údajů zveřejněných na konci července Eurostatem, píše dnes Le Monde o rozporné situaci uvnitř EU. Její celková populace dosáhla nového rekordu: 501 milionů obyvatel v roce 2010, tedy o 1,4 milionu více než loni. Některé země (Lotyšsko, Litva a Bulharsko) však ztratily více než 3 % svých obyvatel, zatímco jiné (Velká Británie, Švédsko, Belgie) naopak o více než 10 % posílily. Tyto odlišnosti jsou především důsledkem rozdílů v porodnosti, která je v na severu a západě Evropy vysoká (Irsko, Velká Británie, Francie), avšak na jihu a východě velice nízká (Německo, Bulharsko, Maďarsko). Průměrná míra porodnosti byla v EU v roce 2008 sotva 1,6 dítě na ženu.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma