Irští příznivci Lisabonské smlouvy (foto: Ireland For Europe)

Trnitá cesta k Lisabonu

  1. října se Irsko podruhé vyjádří k Lisabonské smlouvě. Mnozí vidí v návratu do evropského lůna prostředek, jak vyjít z ekonomické krize. Nové průzkumy ale naznačují, že kampaň by mohla nakonec dopadnou zcela jinak, upozorňují Financial Times.
Zveřejněno dne 7 září 2009 v 16:44
Irští příznivci Lisabonské smlouvy (foto: Ireland For Europe)

Na tom, jak budou Irové volit, závisí mnoho rozhodnutí: tvorba postu předsedy Evropské rady, přepracování zahraniční politiky Evropské unie a rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v rámci sedmadvacítky tak, aby mohlo být zrušeno národní právo veta týkající se citlivých témat, jako je právo na azyl a přistěhovalectví, energetika či sport. V červnu 2008 hlasovalo proti smlouvě 53,4 % voličů, pro bylo 46,6 %. K tomu přispělo mnoho faktorů, konkrétně nejasnost samotné smlouvy, strach, že země přijde o svou neutralitu a zákaz potratů, jako i nervozita kolem toho, zda evropská rozhodnutí v oblasti obrany a daňové politiky zůstanou v budoucnu podřízena národnímu právu veta. V době, kdy se ekonomika nacházela na pokraji recese, byla obava z cizinců a neomezené migrace uvnitř EU významným činitelem.

Irská vláda dostala ohledně některých z těchto témat záruky a právně zavazující protokoly. Voliči jsou ale tentokrát prchavější a mrzutější. Země byla hospodářskou recesí postižena více než kterýkoliv jiný členský stát EU. Keltský tygr je dnes vzdálenou vzpomínkou. Některé průzkumy veřejného mínění naznačují, že jasná většina voličů bude hlasovat pro bezpečnost a zvolí „ano“.

Na druhou stranu je podpora Lisabonu mírná, zatímco nespokojenost s vládní stranou Fianna Fáil hluboká. Není vyloučena ani silná reakce namířená proti politickému establishmentu jako celku, kde je většina stran pro smlouvu.

Podivná koalice odpůrců

Newsletter v češtině

Ačkoliv většina politických lídrů, kteří svou kampaní podporují „ano“, si ještě užívá prázdnin, stoupenci „ne“ už jsou na koni. Jedná se o podivně nesourodou skupinu, táhnoucí se od krajní levice až po krajní pravici, od radikálních republikánů po konzervativní katolíky včetně Sinn Féin (politické ruky IRA), socialistické strany, Irských přátel Palestiny proti Lisabonu (IFPAL), skupiny Cóir bojující proti potratům a Farmers for No.

Jedno jméno ve výčtu chybí: Libertas, strana inspirovaná, řízená a štědře financovaná businessmanem Declanem Ganleyem. Ganley stál v čele poslední kampaně za „ne“ v referendu. Financoval nespočet reklamních kampaní, v červnových volbách ale nakonec křeslo v Evropském parlamentu nezískal. Jeho štědrost bude krutě chybět.

Přestože bojovníci proti smlouvě tvoří poněkud bizardní spolek, mají nárok na „spravedlivý díl“ vysílacího času ve veřejnoprávní televizi i v jiných médiích. Ve srovnání s tak pestrým družstvem vypadají přívrženci „ano“ důstojně a defenzivně. Své voliče se snaží přesvědčit o tom, že Lisabonská smlouva je věc pozitivní a zároveň potřebná. Ti, kdo by mohli hrát v kampani důležitou roli, jako je například irský člen Evropské komise v Bruselu Charlie McCreevy, jim příliš nepomáhají. McCreevy se u prvního referenda přiznal, že smlouvu nečetl. To od něj bylo sice čestné, ale moc to nepomohlo. Nyní tvrdí, že kdyby podobné referendum proběhlo ve zbylých šestadvaceti členských státech, hlasovalo by 95 % voličů proti.

Ovšem tím pravým důvodem, proč nebyl McCreevy na politických schůzích, je ten, že byl možná jakožto bývalý ministr financí víc než kterýkoliv jiný člen vlády zodpovědný za to, že bublina splaskla. Byl šampiónem deregulace a oblíbencem stavebních investorů.

Pravdou je, že se voliči letos v létě Lisabonskou smlouvou příliš nezabývali. Hlavním námětem diskuzí byla NAMA (National Asset Management Agency). Vláda tuto strukturu vytvořila na ochranu zbylého bankovního sektoru před toxickými fondy, které jsou téměř z celé části tvořeny půjčkami stavebním investorům, kteří spekulovali se stoupajícími cenami pozemků (před splasknutím bubliny v roce 2007).

Většina Irů se domnívá, že NAMA představuje pro vládu jen jiný způsob, jak vytáhnout z bryndy právě ty, kteří na bublině vyzískali miliony a po léta svými financemi podporovali stranu Fianna Fáil. To možná není pravda, neboť někteří velcí investoři padli. Pokud si ale tato myšlenka získá široké publikum (a pokud například Sinn Féin přidá svou trošku do mlýna), mohla by v táboře přívrženců Lisabonu napáchat vážné škody. Bylo by velice neopatrné jásat nad získáním majority dříve, než budou sečteny poslední hlasy.

HOSPODÁŘSKÁ KRIZE

Nama. Jen to ne!

Spor ohledně agentury Nama (National Asset Management Agency) téměř zastínil debatu o Lisabonské smlouvě. „Zkaženou banku“ Nama založila nepopulární vláda republikánské strany Fianna Fail předsedy vlády Briana Cowena. Nama nyní navrhuje skoupit nezdravá aktiva (tzv. „toxic assets“), pořízená během rozmachu irského trhu s nemovitostmi. Tato nafouknutá spekulativní bublina ale v roce 2007 splaskla a Irsko se stalo jednou z krizí nejpostiženějších zemí v EU. Předpokládaná výše půjček, které by irský stát měl zakoupit, je 90 miliard euro, což by z něj učinilo jednoho z největších vlastníků nemovitostí na světě. Výzkum veřejného mínění provedený listem Irish Times ve spolupráci s TNSmrbi (Market Research, Information & Business Insight Services) však ukazuje, že toto řešení schvaluje pouze 26% respondentů. 40% je proti a 34% neví. Profesor Brian Lucey z Trinity College v Dublinu v dnešních Irish Times tvrdí, že „zatímco lidé možná nerozumějí všem technickým aspektům věci, dobře vidí zkažené a nepoctivé jádro agentury Nama.“ Nama je podle něj „úmyslné rozhodnutí přeplácet bankám za jejich toxické investice z peněz daňových poplatníků, což znamená převod miliard euro z kapes poplatníků do kapes bankovních akcionářů.“ Aby bylo možné tento odkup financovat, stát bude nucen vydat obligace na mezinárodních trzích. „To je ignorování problémů, které každé nové zadlužení způsobí v nejbližších několika letech.“ Lucey obviňuje „mandaríny z Merrion Street“ (Ministerstvo financí), že žijí „mimo realitu.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma