Uprchlíky zastaví ozbrojené hlídky EU

Počet imigrantů, kteří se snaží proklouznout přes děravou turecko-řeckou hranici se v loňském roce zčtyřnásobil. Vzhledem k tomu, že řecká vláda si s tím není schopna poradit, Frontex, Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, do regionu nasadí ozbrojené stráže.

Zveřejněno dne 26 října 2010 v 16:46

V Řecku bude nasazena nová síla ozbrojených evropských stráží, kteří budou patrolovat na hranicích s Tureckem ve snaze zastavit strmě rostoucí nelegální imigraci do Evropy. Nasazení pohraničních jednotek rychlé reakce (Rapid Intervention Border Teams) složených z pohraničních složek ostatních evropských zemí bude pro Brusel představovat první využití mnohonárodnostních ozbrojených sil na vnější pozemní hranici EU.

Evropská komise 25. října oznámila, že jednotky by do Řecka měly dorazit během několika dnů, avšak přesná čísla a složení mezinárodního týmu se teprve musí upřesnit. Podle jednoho představitele Komise se jedná o „novou frontu“. „Jednotky jsou ozbrojené, ale zbraně mohou použít jen v sebeobraně,“ uvedl.

Atény, kterým se nedaří zadržet příliv stovek uprchlíků denně, kteří do Řecka proudí skrze nehostinný a nehlídaný pruh území tvořící hranici s Tureckem nedaleko města Drinopol, se o víkendu obrátily na Brusel s žádostí o pomoc. „Proudy lidí, kteří překračují hranici nelegálně dosáhly alarmujících rozměrů,“ uvedla Cecilie Malmströmová, komisařka pro vnitřní záležitosti EU. „Řecko zcela zjevně není schopné této situaci čelit samo.“

Podle Bruselu přichází do Evropy přes Řecko zhruba osm migrantů z 10. Někteří z nich jsou nelegální ekonomičtí přistěhovalci vydaní napospas obchodníkům s lidmi, mnoho z nich představují iráčtí a afghánští žadatelé o azyl. OSN a EU hodnotí zacházení s nimi ze strany řeckých úřadů jako neobhajitelné. „Je to otřesná situace,“ uvedl nejmenovaný úředník. „Řekové si s tím v současné době nedokáží poradit. Je to malá země, která musí čelit obrovskému tlaku.“

Počet osob, kteří do Řecka vstupují, se letos téměř zečtyřnásobil z loňských 9 000 na 34 000. Afghánci, jako 15letý Ahmad Fahim a 16letého Fahimulláh tuto cestu do Evropy dobře znají. Oba chlapci, kteří pochází z východoafghánského města Džalálabád, cestovali autobusem na afghánsko-íránskou hranici, poté šli přes Írán pod vedením převaděčů, kteří je zavedli do Turecka. Odtud se dostali na pobřeží ležící naproti řeckému městu Mytiléna [na ostrově Lesbos]. „Zabralo to čtyři měsíce převaděči si řekli o 1 500 dolarů [26 000 Kč],“ uvedl Ahmad. „Opravdu nás hodně bolely nohy. Ale po celou dobu jsem myslel na Anglii, kde žijí moji příbuzní. Podmínky v Řecku jsou hrozné. Na policejní stanici nás drželi po dvaceti ve špinavé cele. A než nás pustili, tak zbili Fahimulláha, protože si stěžoval, že je mu špatně.“

Dvaadvacetiletý Matthew z Konga vypráví: „Můj otec mě naučil modlit se. Když jsem sem přicestoval, hodně jsem se modlil a mockrát svému otci děkoval. Řecká pobřežní stráž zničila naši loď, když jsme se snažili přeplavat moře a svévolně nás vytlačili zpět do Turecka. Přišla bouře a nikdo z nás neuměl plavat. Málem jsme tam zahynuli.“

Podle OSN bylo devět z deseti nelegálních imigrantů zadrženo v Řecku. Manfred Nowak, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva Atény nedávno navštívil a našel žadatele o azyl v „nelidských a ponižujících“ podmínkách. „Některé z těchto zařízení jsou natolik přeplněné, temné a špinavé, že pro nás bylo velice složité tam se zadrženými být. Museli jsme jít ven, protože jsme se tam nemohli ani nadechnout,“ uvedl.

Během uplynulého roku se Bruselu a členským vládám EU podařilo uzavřít středomořské migrační a převaděčské cesty do Španělska, Itálie a Malty prostřednictvím námořních hlídek. Rovněž uzavřeli poněkud kontroverzní dohodu s libyjským vůdcem, plukovníkem Kaddáfím, o vracení uprchlíků. Libye předtím figurovala jako hlavní tranzitní cesta pro lidi pocházející z Afriky a Blízkého východu.

Uzavřením těchto cest bylo nelegální imigraci napospas vydáno Řecko. Do země směřují přes Turecko tisíce lidí z Pákistánu, Afghánistánu, Iráku, Íránu a Afriky. Řecký ministr pro ochranu občanů Christos Papoutsis o víkendu prohlásil: „Na řecké pozemní hranici je každý den zaznamenáván masivní příliv občanů třetích států, kteří se snaží nelegálně vstoupit do země s cílem dostat se do dalších členských států EU.“

V Řecku vyhlásila skupina 25 íránských žadatelů o azyl hladovku na protest proti způsobu, jakým se s nimi zachází a odmítnutí jejich žádosti o azyl řeckými úřady. Někteří mají dokonce zašitá ústa.

Více než 11 kilometrů dlouhý pruh vnější hranice EU u řeckého města Orestiada je údajně zcela otevřený a nehlídaný. Za den jím projde i přes obtížný terén několik stovek uprchlíků. Krizi ještě zhoršují ostatní členské státy, které posílají zadržené nelegální migranty zpět do Řecka na základě pravidla o možnosti jejich návratu do státu, ve kterém do EU vstoupili.

Z Atén

Deštník Frontex na obranu Řecka

„Abychom mohli lépe čelit vlnám nelegální imigrace, na místo dorazil Frontex, evropská pohraniční agentura,“ píše list To Ethnos. Frontex ve spolupráci s řeckou policií bude vyhodnocovat rozsah migračního fenoménu v Evrosu na severu země u řecko-turecké hranice. „Během posledních měsíců totiž imigrace láme rekordy,“ pokračuje levicový deník. V Řecku bylo zadrženo 90 % všech nelegálních imigrantů v Evropě. Podle deníku se jedná o „vítězství současné vlády, jelikož EU si konečně uvědomila, že řecké hranice jsou i hranicemi Evropy.“ „Ministr pro ochranu občanů potvrdil, že Turecko bylo pro přistěhovalce tranzitní zemí a že skutečný problém je v Řecku,“ pokračuje deník. Podle Frontexu tři čtvrtiny běženců, kteří do Řecka letos vstoupili, přišly přes Turecko.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma