Dvě největší politické strany se konečně se dohodly. Pod tlakem evropských věřitelů musely najít názorovou shodu. Jejich lídři [Premiér Jorgos Papendreu a Antonis Smaras, šéf opoziční pravicové strany Nová demokracie] se nakonec domluvili na sestavení nové vlády.
Jorgos Papandreu opouští premiérské křeslo uprostřed volebního období [zvolen byl v říjnu 2009]. K odchodu ho donutily četné politické i osobní tlaky. Velká část jeho vlády a poslanců s s jeho odchodem ale nesouhlasí. Jeho demise představuje politickou i osobní „oběť“.I Antonis Samaras učinil mnoho ústupků. Vzdal se většiny požadavků, které v posledních dnech vznesl, a souhlasil s rozdělením moci.
Ve chvíli, kdy Řecko čelí bankrotu a vyloučení z eurozóny byl premiér donucen v zájmu „národní zodpovědnosti“ odstoupit. Obě velké strany se musejí nyní domluvit na ratifikaci smlouvy z 26. října, jejíž součástí jsou četná úsporná opatření.
Novým řeckým premiérem by se mohla stát „neutrální“ osobnost, která nereprezentuje žádnou z politických stran. To ale nijak nesnižuje odpovědnost těchto stran či jejich lídrů. A zatímco až do teď byl za stav země odpovědný Papandreu, nyní se stane zodpovědnou i pravice, která vstupuje do hry.
Newsletter v češtině
Spojenectví stran sice řeší problém vztahů uvnitř vlády a vychází vstříc věřitelům země, není však jisté, zda se něco změní pro řecké občany. Podle předpovědí budou hospodářská recese, nezaměstnanost a snižování platů i nadále pokračovat. Tuto tvrdou realitu žádná vláda národní jednoty neřeší. Jde tedy o chvilkové ulehčení politickému systému. Novou vládu problémy teprve čekají.
Názor
„Historická odpovědnost“
Nová vláda se ujme své funkce „pod hrozbou návratu drachmy“píše list Kathimerini. Středopravicový deník vyzývá k tomu, aby se úřadu chopil „ministerský předseda s dostatečným sebevědomým, díky němuž by se nenechal vyvést z rovnováhy a byl by schopen vzít na svá bedra tíhu odpovědnosti za stát na domácí politické scéně a jeho vztahy s našimi zahraničními partnery“.
Obě největší politické strany, Papandreův Pasok a Nová demokracie Antonise Samarase mají podle Kathimerini od této chvíle „historickou odpovědnost“. „Poskytnout svou jednotou občanům podporu a pocit bezpečí a zároveň ukázat našim partnerům přátelskou a odhodlanou tvář.“