Vyberte si jazyk
Když si americký student prvního ročníku medicíny odložil svůj skateboard ke vchodu do přednáškového sálu z 19. století, profesorka Andrea Dorrottya Szekelyová po něm hbitě sáhla a mladému majiteli řádně vyčinila.
„Tady děláme věci jinak“, prohlásila Szekelyová, která učí na Semmelweisově univerzitě, budapešťské instituci s 240 let dlouhou tradicí, která se zaměřuje na lékařské a zdravotní vědy. Od studentů se očekává, že budou v učebnách stát v pozoru až do chvíle, kdy zazvoní, nebo kdy profesor vejde do místnosti.
Navzdory podobně propastným kulturním rozdílům do východní Evropy míří stále více studentů lékařství, stomatologie nebo farmacie. Ačkoliv je tu i nadále početně mnohem méně zahraničních studentů, než je zvykem na západoevropských univerzitách, zájem o region sílí.
Počet zahraničních studentů na maďarských univerzitách například v letech 2005-2011 vzrostl o 22 %, z 13 601 na 16 465. Uvádějí to data Statistického institutu UNESCO, který zahraničního univerzitního studenta definuje jako studenta, jež předtím v zemi nezískal středoškolský diplom. V Polsku byl podle nejnovějších dat nárůst počtu zahraničních studentů v letech 2005-2010 osmdesátiprocentní. V České republice se jejich počet v období 2005-2011 zdvojnásobil a na Slovensku podle UNESCO dokonce zpětinásobil.
Nižší cena i konkurence
Mnoho z nich si region vybralo ke studiu medicíny nebo jiných zdravotnických oborů. Podle údajů OECD studovalo v roce 2010 „zdravotní nebo sociální obor“ 30 procent zahraničních studentů zapsaných na polských univerzitách. Na Slovensku studovalo různé zdravotnické předměty 45 % zahraničních studentů, zatímco v Polsku podle stejné analýzy OECD tvořili cizinci 15 % studentů v těchto oborech. Při srovnání se zeměmi jako Německo, Švédsko nebo Kanada, kde je konkurence při přijímacích zkouškách na medicínu zvlášť tvrdá, tvoří cizinci mezi studenty těchto oborů podle stejné analýzy pouhých 6 až 9 %.
V Maďarsku, kde čtyři univerzity nabízejí studium medicíny a stomatologie v angličtině, studuje podle OECD 42 % zahraničních studentů obory související se zdravotnictvím.
Tyto změny mají řadu důvodů, včetně toho, že hodnota diplomů východoevropských univerzit, které vyučují předměty v angličtině, stoupá. Svou roli ale hrají i další faktory, například to, že školné zde není tak drahé, jako na nejlepších západních univerzitách a na studium se snadněji dostává.
Na Semmelweisově univerzitě platí zahraniční studenti medicíny necelých 20 000 dolarů školného ročně. Studenti ze zemí Evropské unie mohou navíc často získat stipendia nebo půjčku na studium. Na pražské Karlově univerzitě, která rovněž nabízí studium medicíny v angličtině, je maximální výše ročního školného omezena na 14 000 eur, tedy 18 600 dolarů. Studium stomatologie je většinou o něco dražší, kvůli nákladům na materiály, jako jsou zkušební plomby a formy.
Evropanům, kteří mají většinou doma přístup na studium medicíny téměř zdarma, se takové částky mohou zdát vysoké. Pro studenty ze Spojených států, kde školné byť i na státní univerzitě může přesáhnout 30 000 dolarů ročně, jsou však relativně cenově dostupné.
Lékaři, zubaři a lékárníci s diplomem z akreditovaných univerzit ve východní Evropě mohou vykonávat svou profesi téměř kdekoliv v Evropské unii. Studenti medicíny ze Semmelweisovy univerzity obecně tráví stáže během šestého ročníku v řadě evropských nemocnic, často v zemi, kde si později přejí pracovat.
„Učíme tu jinak“
Sarah Moslehiová, která se za studiem medicíny do Budapešti přistěhovala ze švédského Goteborgu, srovnává prostupnost evropských hranic s hranicemi mezi americkými státy. „Evropa je dnes v podstatě jako velké Spojené státy,“ říká. „Člověk prostě někde vystuduje a pak se přestěhuje jinam.“
Aby nalákala zahraniční studenty, začala Semmelweisova univerzita v 80. letech vyučovat předměty v němčině. Na konci desetiletí pak i v angličtině, když se východní Evropa začala navenek politicky otevírat. Pro nadcházející akademický rok bylo na studium lékařství, stomatologie a farmacie v angličtině přijato 380 zahraničních studentů. Z celkového počtu 12 719 zapsaných studentů navštěvuje kurzy v angličtině 1910 studentů a v němčině 911.
Podle studentů i profesorů univerzita díky svému multikulturnějšímu kampusu mnoho získala. Zahraniční studenti ale navíc přinášejí i skutečné finanční výhody, jelikož univerzita od nich vybírá školné, na rozdíl od Maďarů, kteří studují téměř či zcela zadarmo.
Pražská Karlova univerzita má mezi studenty medicíny, kteří studium ve východní Evropě zvažují, dobrou pověst a mnoho z budoucích lékařů, lékárníků a zubařů láká i Lékařská a farmaceutická univerzita Iulia Hatiegana v rumunském Cluj-Napoca.
Studijní programy Semmelweisovy univerzity táhnou studenty z Německa, Norska a Švédska, kde je konkurence při příjímacích zkouškách na studium medicíny kvůli omezenému počtu míst extrémně silná, ale také studenty ze zemí Blízkého východu, například z Iránu a Izraele.
Jednou z největších výhod studia v Maďarsku je podle místní tradiční přístup k lékařskému vzdělání. Kromě důrazu na etiketu – studenti jsou například povinni dostavit se ke zkouškám v obleku – a učení se mnoha údajům zpaměti jsou studenti lékařství v Maďarsku v kontaktu s pacienty dříve než je tomu v případě mnoha jejich kolegů a získávají také více praktických zkušeností v oblastech patologie nebo anatomie.
„Učíme tu jinak“, říká Dr. Szekelyová, Maďarka, která vyučuje kurzy jak v angličtině tak v němčině. Ale ačkoliv cesty k němu mohou být různé, výsledek je stejný. „Cíl je tu jen jediný“, shrnuje profesorka, „Chtějí z nich být doktoři.“
