Vyberte si jazyk
Jen několik měsíců předtím, než byl v roce 2006 zvolen do čela vlády, dával Fredrik Reinfeldt svůj nezájem o debatu na téma globálního oteplování okatě najevo.
O několik týdnů později, poté co se dostal do Rosenbadského paláce (sídlo švédské vlády ve Stockholmu) se z něho stal zanícený zastánce klimatické otázky. Pochopil, že se mu tak do ruky dostal trumf, se kterým bude moci hrát v prosinci 2009 v Kodani na summitu o klimatických změnách, kde se bude jednat o nahrazení Kjótského protokolu.
„Bude to moje příležitost na mezinárodní politické scéně.“
Fredrik Reinfeldt je připraven. Pro setkání se světovými lídry nečekal, až Švédsko po České republice převezme 1. července štafetu v čele Evropy. Mezi osobnosti, se kterými se setkal, patří čínský prezident Chu Ťin-tchao, američtí prezidenti George W. Bush i Barack Obama a brazilský prezident Lula. Ale dnes se způsob rozdávání karet změnil. A to zcela.
„Nikdo už o klimatu nemluví,“ konstatuje ministerský předseda. Jádrem všech debat je finanční krize. Ústřední roli tak dává ministru financí Andersi Borgovi. Ohledně změn klimatu, je třeba nadále počítat s menším zájmem. Evropská unie je rozdělena a na jihu a východě Evropy se objevila jádra vzdoru.
Předsednictví Fredrika Reinfeldta tak připadá na jedno z nejnestabilnějších období Unie: čerstvě zvolení europoslanci si teprve hledají své místo, noví komisaři nebudou jmenováni dříve než na podzim a obměny v evropských institucích se odkládají až do druhého irského referenda o Lisabonské smlouvě v říjnu.
Jinak se stane spíše pravidlem, než výjimkou, že země zajišťující předsednictví budou muset řešit vážné krize. Jako Francie, která zdědila finanční krizi a ruskou invazi do Gruzie, nebo jako Česká republika válku v Gaze. Zdá se čím dál méně pravděpodobné, že by Švédsko v novém Kjótském protokolu mohlo hrát rozhodující roli. Od teď se bude spíše jednat o to, aby byla pozornost soustředěna na to, co udělat lze.
Budoucích šest měsíců bude pro Fredrika Reinfeldta a jeho koaliční vládu představovat velkou výzvu. Nálada u Umírněných (strana Fredrika Reinfeldta) je zatím skvělá. Jsou před volbami, do kterých zbývá o něco víc než rok, větší a silnější než jejich tři koaliční partneři dohromady.
Avšak ve volbách v roce 2010 se bude muset Reinfeldt vypořádat se svým slibem z roku 2006, který zněl „práci místo podpory.“ Slíbil tak skoncovat s „vyloučením“, což je nové označení pro nezaměstnanost. Ta byla v době nástupu pravice k moci na 6%. K tomu se znenadání objevila finanční krize a v současné době se očekává, že se nezaměstnanost bude v letech 2010 - 2011 pohybovat mezi 11% a 12%. Situace je zvlášť znepokojivá u mladých mezi 16-24 roky, kde se pohybuje na 25%. Zároveň se počet osob pobírajících „finanční pomoc“, abychom použili současně používaný výraz, v letošním prvním čtvrtletí 2009, ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce, zvýšil o 17%.
Ale Fredrik Reinfeldt a Anders Borg jsou přesvědčeni, že Švédští voliči pochopí, že z celosvětové krize není možné vinit švédskou vládu: „Na řešení krize pracujeme a švédský lid tomu rozumí,“ prohlásil premiér.
