Le président français François Hollande, la chancelière allemande Angela Merkel et le Premier ministre italien Mario Monti

Bankovní unie podle německého gusta

Dohoda sedmadvacítky ohledně bankovního dohledu, který je považován za zárodek bankovní unie, vyvolala zpočátku euforii. Evropský tisk je však z konkrétních detailů dohodnutých v Bruselu nadšený mnohem méně.

Zveřejněno dne 14 prosince 2012 v 16:33
Le président français François Hollande, la chancelière allemande Angela Merkel et le Premier ministre italien Mario Monti

Kritiku vyvolává zejména pocit, že došlo k velkému ústupku vůči „diktátu“ Německa, které si prosadilo, že se evropský dohled nebude moci zajímat o jeho regionální banky.

„Tato dohoda se tváří jako něco velkého, ale ve skutečnosti nestačí,“ píše NRC Handelsblad. „Čtyři roky po vypuknutí hypoteční krize je to zklamání.“ Nizozemský deník především kritizuje skutečnost, že

Cover

Naprostá většina z 6 000 [evropských] bank zůstane i nadále pod kontrolou národních regulátorů. Budou tedy závislé na vzájemné důvěře mezi bankéři, která se v minulosti ukázala jako mnohem vrtkavější, než se myslelo. [...] Díky hypoteční krizi se ukázalo, jak moc jsou banky navzájem provázány. Uvědomíme si to až ve chvíli, když nastane problém. [...] Podívejte, k čemu došlo na Islandu a především na aféru Fortis, kdy hrály národní zájmy prim nad zájmem všech. Tomu se může postavit jen centralizovaný dohled nad všemi bankami. Navíc jsme ještě nerozhodli o dvou klíčových etapách: ohledně uzavření zkrachovalých bank a o společné záchranné síti, aby státy nepostihl stejný osud jako dotyčné banky.

Newsletter v češtině

List Frankfurter Allgemeine Zeitung poskytuje přímo celou salvu argumentů, proč je nový bankovní dohled špatnou zprávou. A to i ve chvíli, kdy jsou banky eurozóny třikrát zadluženější než členské státy. Podle FAZ spočívá problém ve všemocné Evropské centrální bance (ECB). Deník připomíná, že jde o nevolenou instituci. Vzhledem ke své dvojí roli centrální banky a dohledu už prý totiž nebude schopna naplňovat svou funkci garanta cenové stability.

Cover

Jakkoli dává společný dohled nad evropskými bankami smysl, zastřešit jej ECB nebyl dobrý nápad. Až dosud bylo jejím jediným cílem zajišťovat cenovou stabilitu. Od nynějška bude kvůli dohledu fungovat v konfliktu cílů. Jak se rozhodne v případě, že kvůli inflaci bude třeba zvýšit úrokové sazby, přičemž právě tyto sazby mohou vést k pádu bank? Navíc můžeme pochybovat o tom, že ECB bude postupovat tvrdě proti finančním ústavům, které drží díky finančním injekcím nad vodou už několik let.

Pro bankovní unii byl zvolen „chybný model" píše deník El País. Jde o rozhodnutí "nastolené" Německem, které „rozděluje" evropský finanční trh na dva bloky: velké ústavy pod dohledem ECB a menší banky s objemem aktiv menším než 30 miliard euro, na něž budou dohlížet vlády členských tátů. Madridský deník kritizuje skutečnost, že

Cover

Smlouva odpovídá bod po bodu německým požadavkům. Angela Merkelová už dala v Bundestagu najevo, že je tato dohoda německým vítězstvím. Teď je namístě vysvětlit, proč může být vítězství Německa pro Evropu z finančního hlediska chybou. Cílem návrhu [německého ministra financí Wolfgänga] Schäubleho je zamaskovat neutěšený stav německých spořitelen a spolkových bank. Pod kontrolu ECB se mají dostat všechna evropská systémová rizika. Ve skutečnosti však – jak se ukázalo v případě Španělska – mohou i malé banky intoxikovat celý národní bankovní systém. A tato okolnost zneplatňuje německý argument, že dohled nad německými regionálními bankami nemá smysl, protože jejich případnou sanaci by stejně zaplatilo Německo. Riziko nespočívá v bankrotu, ale v kontaminaci aktiv.

Stejný názor zastává i list ABC. Podle článku „Co skrývá Německo" je to špatný stav regionálních spořitelen. To

Cover

z velké části vysvětluje politické kroky Angely Merkelové, které se podařilo uhájit svůj finanční systém a zamaskovat jeho nedostatky jako žádnému jinému evropskému lídrovi. Brusel neměl spořitelny nikdy moc v lásce, ale nové železné dámě se podařilo udělat pro ně v Německu poslední baštu navzdory jejich odpovědnosti za [finanční] problémy. Landesbanken se pouštěly do velice riskantních mezinárodních operací, které nakonec vyšly dost draho. [Ale] problémy Německa zůstanou v Německu, které dalo jasně najevo, že se mu nelíbí, když se jiní šťourají v jeho financích. I přes bankovní unii to zatím může dělat jen Bundesbanka.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma