Vyberte si jazyk
Celkem 111 let vězení. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii odsoudil 29. května šestici bývalých politických a vojenských vůdců bosenských Chorvatů za to, že v letech 1992-1994 vyháněli a vyvražďovali Muslimy v rámci plánu na vytvoření chorvatského ministátu v Bosně a Hercegovině. Ten měl vzniknout podle hranic vymezených v 1939 a později měl být připojen k Chorvatsku.
Tribunál odsoudil „kriminální jednání“, píše na titulní straně Novi list. Rijecký deník upřesňuje, že „Chorvatsko bylo uznáno vinným za agresi v Bosně a Hercegovině“, protože se verdikt vztahuje i na exprezidenta Franja Tudjmana, jeho ministra obrany Gojka Šušaka a generála Janka Babetka.
Novi list v reakci na rozhodnutí soudu píše:
Veřejné mínění se musí postavit tváří v tvář tomu, co dvacet let nechtělo vidět, tj. že byly napáchány zločiny... Katarze může přijít teprve tehdy, když uznáme, že to, co se stalo, se stát nemělo, a že na tom vysocí chorvatští představitelé nesou svůj díl viny. Strkat hlavu do písku měsíc před vstupem Chorvatska do Evropské unie s tvrzením, že dnešní stát je jiný než v roce 1993 a že společnost od té doby vyspěla, je nemorální.
Jutarnji list píše o „znepokojení v Záhřebu“ a „pobouření v Mostaru“, „hlavním městě“ bosenských Chorvatů. Záhřebský deník ale připomíná, že „zločiny, které spáchala HVO (armáda bosenských Chorvatů), byly všeobecně známé“ a že „válku mezi Chorvaty a Bosňáky vedl vojensky, logisticky a velkou měrou i politicky Záhřeb“.
Deník dále podotýká, že „verdikt haagského soudu nastolil dvě důležité otázky“:
Za prvé se můžeme ptát (alespoň do odvolacího řízení), zda soud odsoudil skutečné viníky, a za druhé, zda jde o kriminální jednání […] Protože konflikt v Bosně a Hercegovině byl složitý: na jednu stranu sice došlo k vojenské intervenci proti bosenské armádě, ale na straně druhé Chorvatsko přijalo 200 000 bosenských běženců a bosenská armáda byla vyzbrojována z území Chorvatska.
