Ortodoxní kněží během jmenování arcibiskupa Athén v únoru 2008. (AFP)

Církev nechce dělat charitu

Řecká socialistická vláda, bojující s vysokým schodkem, se rozhodla uvalit daň na majetek mocné pravoslavné církve. Tento stát ve státě a hlavní pozemkový vlastník v zemi ovšem vidí situaci jinak.

Zveřejněno dne 25 listopadu 2009 v 13:31
Ortodoxní kněží během jmenování arcibiskupa Athén v únoru 2008. (AFP)

Ve vztazích mezi státem a církví, dvěma neoddělenými institucemi, narůstá nespokojenost. Mocné řecké církvi se nelíbí záměr socialistické vlády zdanit její nemovitý majetek [zhruba 600 000 euro], a zkrátka ho odmítá zaplatit.

Řecká církev státu zaplatí, pokud bude fungovat, jinak k tomu není důvod,“ sdělil biskup Theoklitos z Ioanniny [severozápad země], který má v pravoslavné církvi na starosti finance. „Tato daň přivede některé členy církve do přílišné zadluženosti,“ tvrdí Theoklitos, který neví, proč by měla církev platit daň, když „tu není válka ani přírodní katastrofa, na něž by se mělo přispívat. Chce se po nás, abychom platili za konjunkturální hospodářskou politiku. Je naprosto vyloučené, abychom platili účty druhých!

Otec Theoklitos navíc zdůrazňuje, že „stát už vícekrát zabavil církvi majetek,“ naposledy v roce 1952, kdy obě instituce podepsaly dohodu, která je stále platná. Dále upřesňuje, že pozemkový majetek církve po restituci dosahuje podle nejnovějších odhadů řecké národní banky hodnoty 702 160 000 euro, což představuje pouze 4 % jejího původního majetku. V akciích má pak uloženo pouze 9 milionů eur.

Rozdělení církevní a státní moci

Dnes se stát opět pokouší uvalit na Řeky daň a výsledek bude nepříjemný. Církev neodmítá přispívat na daně, ale žádá, aby se týkaly jejího využívaného a využívatelného vlastnictví. Ohlášený předpis „nás staví na roveň charitativní organizace [která by státu věnovala dar v podobě této daně]. My jsme instituce,“ připomíná její mluvčí. Církevní sbor pokládá rozhodnutí za nespravedlivé, protože nebere na vědomí, že „se církev stará o více než 800 zařízení pro potřebné,“ zdůrazňuje biskup Theoklitos.

Vzkaz je tudíž jasný: církev nechce, aby byly zaměňovány role, a nechce dělat charitu. Tímto argumentem ospravedlňuje své odmítnutí daň zaplatit. Na druhou stranu jsou státní finance v mínusu. Ministr pro ekonomiku dokonce hovořil o „naléhavé situaci“, neboť schodek dosahuje 12 % HDP. Mocná řecká církev, která je největším pozemkovým vlastníkem v zemi, je tedy přirozeně první na mušce. Socialistický předseda vlády Jorges Papandréu se rozhodl církvi pevně vzdorovat, tako jako to před ním udělal v roce 1999 jeho socialistický předchůdce Kostas Simitis v debatě o tom, zda má být na občanském průkazu uvedena náboženská přísušnost [v rozporu s tím, co si přála církev, už není údaj o náboženství povinný].

Možná by bylo lepší „od sebe stát a církev oddělit,“ soudí biskup Theoklitos. „Možná bychom měli méně kněží, zato žádné úředníky [v Řecku jmenuje kněží vláda]. Můžeme si za to sami, protože jsme často usilovali o přeměnu charity v politiku,“ uzavírá Theoklitos. Debata zatím zůstává živá.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma