Je mediace mezi pachatelem a obětí řešením?

Od prvního února se budou muset Rumuni v trestněprávních száležitostech od krádeží až po znásilnění obracet na mediátora. Cílem je zmírnit nápor na soudy a přispět k sociálnímu smíru. Dosáhnout tohoto cíle ale nebude jednoduché, protože zákon otevírá příliš široký prostor k interpretaci.

Zveřejněno dne 1 února 2013 v 12:51

Zákon navržený liberálkou Alinou Gorghiovou vyvolal podle očekávání vlnu protestů jak v občanské společnosti, tak v médiích, která návrh označila za „scestný“. Problémem není ani tak to, že nový zákon umožňuje „koupit si“ nevinnost a stanovuje cenu znásilnění, ani to, že jej kritici označují za protiústavní.
Skutečným problémem tohoto zákona je jeho závaznost spojená s dvojsmyslností. Zatímco podle Aliny Gorghiové „není oběť k informačnímu rozhovoru ani k mediaci nijak nucena“, mluvčí Národní mediační rady tvrdí, že informační rozhovor bude povinný.

Znovuzačleňování obětí do společnosti

Vycházet z principu, že víme lépe než oběť, co je pro ni dobré, otevírá prostor nejrůznějším formám zneužití. Naopak princip mediace mezi obětí a pachatelem vychází z tzv. „restorativní justice“, která se snaží zainteresovat na dobrém fungování soudnictví více občany než stát. V dialogu mezi obětí a pachatelem přiznává obviněný svou vinu a oběť požaduje to, co považuje za vhodnou náhradu způsobené újmy. Zatímco v Rumunsko může oběť požadovat omluvu nebo peníze, v USA si může dělat větší nároky a požadovat například přestěhování pachatele do jiné čtvrti.

Některé studie ukazují, že tento typ justice usnadňuje znovuzačleňování obětí do společnosti, neboť mají častěji pocit zadostiučinění. Vedle toho klesá i míra recidivy.
Znásilnění je samo o sobě útokem proti vůli druhé osoby. Jedna osoba si podmaňuje druhou bez jejího svolení. Je s podivem, pokud toto víme, že oběť znovu nutíme podstupovat nejrůznější procedury. Riskujeme tím další prohloubení nerovnováhy mezi pachatelem a obětí, ač by mělo jít o pomoc slabšímu. Ten, kdo navrhuje povinnou mediaci, zapomíná na roli státu, který má chránit občana a respektovat jeho svobodu.

Oběť se nesmí k mediaci nutit

Doporučení Rady Evropy týkající se nového zákona stanoví, že oběti je třeba nabídnout možnost mediace, ale žádným způsobem ji k ní nutit.

Newsletter v češtině

Diskuze kolem novely zákona o mediaci vypovídají o úrovni veřejné debaty v Rumunsku. Novináři jsou zvyklí na to, že rozhodovací orgány produkují scestné zákony, a proto kritizují. A nejhorší na tom celém je, že máme před sebou zákon, který lze vykládat různými způsoby. Dobré úmysly bez odpovídajících důsledků spíše škodí.

Úhel pohledu

Odpouštění nemají Rumuni v genech

„Musíme přemýšlet o tom, jak bude moci rumunská společnost zákon akceptovat a zda se hodí k mentalitě této společnosti,“ píše v článku otištěném v hospodářském týdeníku Capital advokát Andrei Nistor. Trochu skepticky se domnívá, že „mediace jako taková potřebuje silnou podporu [veřejnosti], aby si dokázala proklestit cestu v tak nepružném systému“. Podle Nistora by zákon „nicméně mohl přinést konkrétní pokroky, pokud jde o odblokování systému soudnictví. Záležitosti jako rozvodové řízení nebo majetkové vyrovnání by tak mohly být vyřízeny rychleji", dodává.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma