Zpráva Česká republika

Kdo se nastěhuje na Pražský hrad?

Češi se vydávají k volebním urnám, aby poprvé v přímé volbě vybrali hlavu státu. Týdeník Respekt se zamýšlí nad tím, jakou historickou roli sehráli prezidenti za posledních sto let a kdo z kandidátů by ji nejlépe naplňoval dnes.

Zveřejněno dne 11 ledna 2013 v 16:03

Udělejme si na úvod menší test. Které politiky si pamatujete z éry první republiky? Případně i temného období komunismu, ale i počátku devadesátých let? Na prvních místech téměř vždy skončí Masaryk, Beneš, Gottwald, Husák či Havel. Tedy prezidenti. A to přesto, že československý a později i český systém není prezidentský (byť komunisté v tom trochu udělali zmatek). Zapamatovatelnost netvoří jen fakt, že viseli ve školách a úřadech na zdech. Za posledních sto let zdejší hlavy státu sehrály mnohem větší historickou úlohu, než jim podle ústavy přísluší. A na to by měli myslet především ti, kdo volbě prezidenta přisuzují okrajový význam.

Nejasná tradice

Zejména první polovina 20. století je poučná. Československo chtělo být republikou Masarykovou či Benešovou, ale v konečném důsledku tak trochu nebylo ničí. A jedním z důvodů bylo právě to, že naši předci přisuzovali až příliš velký vliv svým prezidentům. Oba byli v mnoha ohledech výjimeční, ale jejich obraz vytvářel lepší obraz státu, než odpovídal realitě. I to bránilo tolik potřebnému vybudování fungujících institucí, které by přežily své zakladatele. Bez Masaryka byla najednou republika poloviční, jako by ztratila kormidlo. Edvard Beneš se ho ujal ve chvíli, kdy už nemohl příliš ovlivnit budoucnost své země. Nedostatečnosti vnitřní i zahraniční už nešlo napravit.

Celý článek naleznete v týdeníku Respekt

Volební kampaň

Fenomén Schwarzenberg

Co když je Karel Schwarzenberg „černý kůň“, kterého nikdo nepovažuje za favorita, ale přitom má veškeré šance zvítězit? Tuto otázku si položily Lidové noviny, které poukazují na vlnu podpory pro ministra zahraničních věcí, která se vzdemula v posledních dnech předvolební kampaně. Deník připomíná, že Schwarzenberg je:

jediný z devíti kandidátů už na Hradě působil – před dvaceti lety dělal kancléře tehdejší hlavě státu Václavu Havlovi.

Schwarzenberga podporuje většina českých deníků a vlivných mediálních osobností. „Má schopnost důstojně a jasně prosazovat zájmy naší země,“ tvrdí ekonom Jan Švejnar, který z volebního klání odstoupil.

Největší podporu má Karel Schwarzenberg v Praze, venkov je nakloněn spíše favoritu voleb Miloši Zemanovi, píší Lidové noviny. Bývalý premiér Jan Fischer, který sklidil ke konci kampaně kritiku za to, že zůstal členem Komunistické strany až do roku 1989, ztrácí a jeho účast v druhém kole voleb není jistá.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma