Vyberte si jazyk
„Merkelová a Sarkozy představují obrysy evropského hospodářského orgánu,“ píšeEl Mundo, podle něhož německá kancléřka a francouzský prezident měli diskutovat o „prvním strukturovaném návrhu na evropské ekonomické vládnutí“, který by mohl vytvořit „první zárodek skutečné evropské exekutivy“ a společné fiskální politiky. Ve stručnosti se jedná o „posílení správy eurozóny“, které bude představeno 17. září členským státům sedmadvacítky. V krátkodobém horizontu nebude stačit na uklidnění trhů, upřesňuje madridský deník.
„Královský pár by měl zachránit euro,“ujišťuje naopak De Morgen. „Aby mohli představit iniciativy, které uklidní finanční trhy, „budou si muset navzájem hledět zpříma do očí.“ „Toto duo nesmí zklamat a oba si to uvědomují,“ dodává bruselský deník, podle něhož francouzský prezident a německá kancléřka budou muset myslet i na své voliče, protože na národní úrovni jejich popularita značně utrpěla: „Nebudou si tedy moci dovolit dělat moc ústupků, které by šly proti jejich národním politickým kariérám.“
Právě tato delikátní situace, s níž se Angela Merkelová ve své zemi potýká, znepokojuje list Le Figaro.Pařížský deník vysvětluje, že „poslanci její většinové vládní strany se cítí uraženi pasivní rolí příjemců zásadních rozhodnutí eurozóny“. Závěr: Plán pomoci Řecku, který byl přijat v červenci nebude schválen v září, jak slíbila Merkelová svým evropským partnerům. „O tom, kolik času bude zapotřebí rozhodne sám Bundestag,“ prohlásil německý křesťansko-demokratický poslanec, jehož slova Le Figaro tlumočí. Ani odpor na pravici by neměl přijetí plánu zabránit. Ale „šance kancléřky ucházet se o další volební období v roce 2013 budou ohroženy,“ uzavírá deník. Dalším citlivým tématem je otázka evropských dluhopisů, což je pro koaliční vládu křesťanských demokratů (CDU) a liberálů (FDP) tabu. „FDP hrozí v případě, že se křesťanští demokraté budou orientovat tímto směrem, odstoupením od koaliční smlouvy. Možnost „eurobondů“ by se totiž v rámci konzervativní strany mohla prosadit.“
„Jmenuji se Bond, Eurobond,“ píše v titulku list Tageszeitung,podle něhož „je třeba jednat okamžitě“. „Eurodluhopisy by mohly zabránit spekulacím proti některým zemím. Spolková vláda stále doufá, že vytvoření eurodluhopisů půjde zabránit prostřednictvím záchranných fondů, pokračuje TAZ. Neboť navzdory záchranným plánům „investoři panikaří. Záchranný plán selhal ještě předtím, než byl rozšířen. Poslední řešení spočívá v ECB – či eurobondech.
Na stejné vlnové délce je naladěn i deník Süddeutsche Zeitung, který vyjadřuje přesvědčení, že „Německo musí platit“ – a to rychle – za záchranu společné měny. „K eurobondům a skutečnému paktu stability neexistuje alternativa,“prohlašuje mnichovský deník. „Ale německá kancléřka váhá, protože by ztratila dvě důležité věci: své koaliční spojence (CSU a FDP) a své voliče.“
Na řecké straně vláda „nadále tlačí za přijetí eurobondů, ale naděje se rozptyluje,“píše Kathimerini. Podle tohoto řeckého hospodářského deníku existuje ve skutečnosti jen malá šance, aby se Paříž a Berlín v tomto bodu shodly. Deník dálevyzývá „německé přátele“, aby ke svým partnerům vyslali gesto solidarity. „Současná doba vyžaduje kolektivní snahu a osobní zodpovědnost ze strany všech Evropanů. Ti, kteří jsou v postavení ji vést, tak musí činit s odhodláním, ostatní musí dělat co mohou. Snažme se tedy společně.“
Der Standard soudí, že v této chvíli je předčasné přemýšlet o euroobligacích. Podle vídeňského deníku „eurodluhopisy jsou ve své podstatě dobrá věc, ale diskuze o nich přichází příliš brzy. Rozhodnutí z posledního evropského summitu [21. července] ještě nebyly uvedeny ve skutek. Nikdo neví, jakou mají hodnotu. Pokud se Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy dnes setkají v Paříži a neoznámí žádné rozhodnutí, nebude to zdaleka ten nejhorší výsledek. Někdy může být nejlepší strategií počkat a dát si čaj.“
