Vyberte si jazyk
„Neměli jsme politickou vůli, ekonomickou ani podnikatelsku vizi, vláda byla špatná. Dnes stojíme před otázkou: Přežije Lotyšsko?“
To jsou silná slova. O to silnější, neboť je pronesl před lotyšským parlamentem sám prezident Valdis Zatlers.
Poslanci právě odhlasovali drakonická úsporná opatření: platy státních úředníků se sníží o 20%, starobní důchody o 10%. To jsou jediná řešení, která mohou umožnit Lotyšsku získat finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a EU. Bez této pomoci se jinak stát zhroutí už letos v červenci.
Jak to mohlo zajít tak daleko? Jak je možné, že se hospodářství, které léta vykazovalo v rámci EU nejvyšší růst, náhle ocitlo na okraji propasti?
Abychom to zkrátili, na vině jsou dluhy. Nikde jinde v Evropské unii nebyly úvěry, které způsobily přehřátí ekonomiky, poskytovány tak štědře jako v Lotyšsku. Důsledek je skutečnost, že stát dnes trpí kocovinou. A protože lotyšský hospodářský boom spočíval takřka výhradně na úvěrech, byl zasažen mezinárodní krizí naplno.
Již v prosinci 2008 MMF a EU Lotyšsku pomohli finanční injekcí ve výši 7,5 miliard eur. Země již v té době nebyla schopná na mezinárodním trhu sehnat půjčku.
Kdo může situaci zlepšit? Určitě ne spotřebitelé ani firmy. Obě skupiny jsou příliš zadluženy. Stát také ne, jelikož musí po dva roky striktně šetřit, aby naplnil kritéria MMF. A tak nepřekvapuje, že se ze zahraničí – zejména ze Švédska, které udržuje s Lotyšskem úzké vazby – ozývají hlasy volající po devalvaci lotyšského latu, který sleduje kurz eura s odchylkou 1%. Devalvace by lotyšské výrobky v zahraničí zlevnila a vývoz by se tak stal konkurenceschopnějším. Avšak pro mnoho Lotyšů by to představovalo nejvyšší trest, neboť to byla právě síla latu, která umožnila po inflaci na začátku 90. let znovunastolit stabilitu.
Toto také není jediný důvod, který mluví proti devalvaci. Evropská centrální banka totiž vylučuje, že by po devalvaci bylo možné euro přijmout relativně rychle. A také, kdo zaručí, že devalvace proběhne v pořádku a nedojde k totálnímu zhroucení měny jako v Argentině? Vzhledem k tomu, že si řada Lotyšů může své laty vyměnit za cizí měnu jedním kliknutím myši, není možné vyloučit, že by to způsobilo nápor na úvěrové instituce. K tomu se přidává riziko, že by se pod tlakem mohly ocitnout i další východoevropské měny vázané na euro. To se týká zejména Estonska, Litvy a Bulharska.
Lotyšsko se snaží získat zpět svou konkurenceschopnost snížením platů. Taková věc by byla v Německu vzhledem k vlivu odborů nemožná, ale v Lotyšsku nehrají organizace pracujících prakticky žádnou roli. Je však otázkou, zda snížení platů bude stačit a jestli přinese dostatečně rychlý efekt. Na jednu stranu se tak Lotyšsko stalo zemí oplývající levnou pracovní silou. Na druhou stranu však místní i zahraniční investoři zůstávají zdrženliví.
Aby bylo těmto nejistotám učiněno za dost, musí si země získat zpět svou kredibilitu. Proto je nezbytné, aby země respektovala požadavky MMF a prováděla úspory. Pokud toho dosáhne, tak si Lotyšsko vstup do klubu zemí platících eurem zaslouží. Bude to však těžký boj. Jen pro srovnání, Sisyfos by svůj úkol považoval za hračku.
