Lublaň dostihla krize

První postkomunistický stát, který přijal euro, a někdejší premiant mezi zeměmi bývalé Jugoslávie se ještě zcela nevzpamatoval z krize z roku 2009. Nová a křehká vláda Janeze Janše bude mít co dělat, aby zemi vyvedla ze slepé uličky.

Zveřejněno dne 14 února 2012 v 15:45
Demonstranti hnutí Occupy Ljubljana před Slovinským burzovním palácem, 15. října 2011

Slovinsko, kdysi vzorný žák a první postkomunistický stát, který přijal euro, se stále snaží vzpamatovat z hospodářského propadu z roku 2009. Dnes se s problémy potýká jeho největší finanční instituce Nova Ljubljanska Banka (NLB).

Pět let po vstupu do eurozóny je slovinské hospodářství vystaveno velikému ohrožení. Lublaň se ve skutečnosti nikdy nevzpamatovala z 8% propadu HDP z roku 2009, kdy byla finanční krize v plném proudu. Podle odhadů Eurostatu by růst země měl letos dosáhnout jen 1 %, rychlým tempem roste deficit a stagnuje spotřeba. Slovinští analytici jsou dokonce ještě méně optimističtí a počítají spíše s růstem 0,2 %, či dokonce s možností recese v případě, že se zhorší situace v eurozóně.

„Takové zpomalení růstu je především dáno zhoršením mezinárodní hospodářské situace, která měla dopad na vývoz a investice,“ domnívá se Boštjan Vasle, ředitel Úřadu Republiky Slovinsko pro makroekonomické analýzy a rozvoj, v rozhovoru pro deník Finance. Ale to jsou jen některé z mnoha slovinských problémů. Zemi rovněž sužuje ztráta kredibility. Agentura Fitch Lublani nedávno dvakrát snížila rating. Ze stupně AA se Slovinsko v září propadlo na AA- a země byla zařazena do režimu pozorování s negativním výhledem.

Státním orgánům se nedaří zvládat ani veřejný deficit, který se od roku 2009 nikdy nedostal pod 5% hranici. Prognózy na letošní a příští rok jsou stejně pesimistické. Plán na snížení deficitu částečně ohrozili voliči, když většinou 72 % hlasů v referendu odmítli vládní návrh důchodové reformy, která počítala se zvýšením věku pro odchod do důchodu na 65 let. Neshody ohledně této otázky vyvolaly pád vlády a předčasné volby. Poté, co se lídrovi vítězné koalice pravého středu Zoranu Jankovićovi nepodařilo sestavit vládu, jmenoval slovinský parlament na post předsedy vlády Janeze Janše až dva měsíce po konání voleb 28. ledna [slib složil 10. února].

Janš slibuje veliké změny: snížení veřejných výdajů o 5 %, progresivní snižování firemní daně, které by měla poklesnout z 20 % na 15 %, zvýšení – z 40 % na 100 % - daňových úlev na investice v oblasti výzkumu a vývoje a zmrazení starobních důchodů po dobu trvání krize. Realizace těchto plánů se však může ukázat jako krajně obtížná. Nová vládní koalice určitě nebude vzorem stability: čtyři strany, které ji tvoří, mají k dispozici jen velice těsnou parlamentní většinu dvou hlasů.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma