Vyberte si jazyk
Pokud se nějaká evropská myšlenka stala skutečností a dotkla se každodenního života všech obyvatel Unie, pak je to mobilita. Budování Evropy je založeno především a zejména na možnosti občanů pohybovat se, cestovat, pracovat a žít společně, zcela svobodně a bez hranic. Jak by bez této možnosti vypadala turistika? Tak jak ji známe dnes? Existoval by fenomén levných „low cost“ letů? Nebo perspektiva pro občany východní Evropy odejít pouhých dvacet let po pádu komunistických režimů za prací do jiné země? A co stipendijní program Erasmus, který umožňuje mladým studentům získat zkušenosti v členských zemích Unie? Nic z toho by neexistovalo, kdyby k tomu nedala EU příležitost.
Nicméně nesmíme zapomínat na to, že za hranicemi Evropy existuje jiná realita, kde se lidé bijí o to, aby se mohli stát součástí evropského snu a požívat všech výhod, které nabízí, jmenovitě ohromného privilegia volného pohybu. V létě 2009 jsme stejně jako v letech minulých sledovali, jak k našim břehům připlouvají chatrné bárky s přistěhovalci prchajícími před válkou a bídou. I přistěhovalectví je součástí konkrétní skutečnosti každodenního života Evropanů. Evropa na něj ale doposud reagovala jen nesměle a nejednotně. Je třeba zde prosadit určitou společnou viziplatnou pro všechny, založenou na solidárnosti se zeměmi, jako je Španělsko, Itálie, Malta či Řecko, které se potýkají s přívalem imigrantů připlouvajících k jejich jižním břehům přes Středozemní moře. Švédské předsednictví se zavázalo na této vizi pracovat. My na ni čekáme.
