V politickém souboji se hraje o justici

Za politickou ofenzívou vlády Victora Ponty, která vyvrcholila sesazením rumunského prezidenta Traiana Băsesca, se skrývá snaha o kontrolu nedávno reformovaného systému soudnictví. To vše na pozadí korupčních afér.

Zveřejněno dne 19 července 2012 v 16:06

Rumunskem zmítá bezprecedentní politická krize. Zpochybňování právního státu v této členské zemi Evropské unie zneklidňuje evropské instituce už od roku 2007. Nová většinová koalice socialistů a liberálů připravovala od začátku července institucionální převrat, který po týdnu (6. července) vyvrcholil dočasným sesazením středopravicového prezidenta Traiana Băsesca. Vláda vedená socialistou Victorem Pontou toho dosáhla porušením ústavy a omezením pravomocí ústavního soudu, páteře rumunského soudnictví.

„Je to skutečný státní převrat,“ prohlásila rumunská europoslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Monica Macoveiová, která stála u zrodu Evropskou komisí vysoce oceňované radikální reformy rumunského soudnictví. „Je na čase, aby Rumuni pohlédli pravdě zpříma do očí a aby se zmobilizovali. V opačném případě se zde může kdykoliv usídlit diktatura a tyranie.“

O co tu vlastně běží?

O co v tomto politickém zmatku ve skutečnosti vůbec běží? Rychlost, s jakou byl rumunský prezident sesazen, vyvolala řadu otázek. Odpověď přitom možná není striktně politická: ve hře je osud justice. Země neblaze proslulá vysokou mírou korupce dokázala v posledních letech přesvědčit Evropskou komisi, která každoročně hodnotí stav jejího soudnictví, aby změnila názor. Rumunskému protikorupčnímu úřadu (DNA) působícímu pod patronátem prezidenta republiky se v poslední době podařilo docílit odsouzení několika státních tajemníků, poslanců, prefektů [státem jmenovaných správců žup], generálů a dalších veřejných činitelů, které doposud provázela pověst nedotknutelných.

Bývalý socialistický premiér Adrian Năstase, mentor současného předsedy vlády, byl 20. června na základě vyšetřování protikorupčního úřadu odsouzen za korupci ke dvěma letům vězení. To byl významný signál. Vedoucí představitelé, kteří se ocitli v hledáčku vyšetřovatelů a z nichž někteří požívají poslanecké imunity, se nicméně jen tak nevzdali a zmobilizovali veškeré prostředky k sesazení prezidenta Băsesca a převzetí kontroly nad DNA. „Cílem poslanecké většiny je převzít kontrolu nad soudnictvím,“ prohlásil suspendovaný prezident. „Mé sesazení je jen jednou z etap této cesty.“

Mužem, který představení odehrávající se na rumunské politické šachovnici režíroval, je Dan Voiculescu, bývalý vysoký činitel Securitate, rumunské tajné policie z doby komunismu. Voiculescu, jenž si vzhledem k podobnosti s ještěrem vysloužil přezdívku „varan“, setrval na postu senátora dvě funkční období a jeho majetek se odhaduje na 1,5 miliard eur. Jakožto šéf mediálního impéria [pod nějž spadá i deník Jurnalul Naţional] oznámil program na sesazení hlavy státu již 1. května, který socialistický premiér Victor Ponta následně do písmene dodržel.

Zpráva o rumunském soudnictví

„Varan“ a jeho loutky z řad vysokých funkcionářů ale podcenili reakci evropských institucí. Zprávou o stavu rumunského soudnictví, kterou Evropská komise zveřejnila 18. července, se ruší všechny kroky, které země učinila k integraci do schengenského prostoru. Vzhledem k tomu, že je ministr zahraničních věcí Andrei Marga obdivovatelem Vladimíra Putina a současné události ho poněkud zaskočily a že premiér čelí obvinění z opsání disertační práce, je důvěryhodnost současných představitelů Budapeště zřejmě nadobro pohřbena.

Konflikt, který otřásá rumunskou politickou scénou, je odrazem rozporu mezi Rumunskem usilujícím o rozvoj, modernizaci a přizpůsobení se evropským normám, a nehybnou zemí zakotvenou v minulosti a kontrolovanou sítěmi těch, kdo své hospodářské zájmy chrání poslaneckou imunitou. V referendu svolaném na 29. července by měli Rumuni rozhodnout.

Názor

Pozor na syndrom černé ovce!

Není to poprvé, co Rumunsko vývojem událostí na domácí scéně šokuje Evropu, poznamenává Luca Niculescu v časopise Revista 22. Letos ale skandály dosáhly vrcholu. Konkrétně evropského vrcholu, protože opatření, k nimž přistoupila vláda Victora Ponty a která vedla k sesazení prezidenta Traiana Băsesca, vyvolala velice ostré reakce evropských představitelů. „Evropa nyní s Rumunskem nakládá hůře než s Berlusconiho Itálií, se Sarkozyho Francií v létě 2010 nebo s Maďarskem Viktora Orbána,“ soudí novinář.

Mimo rámec nedávných událostí tu existuje nedůvěra vůči zemi, která „složitě vstupovala do EU [v roce 2007], jejíž soudnictví je monitorováno a která nevyužívá prostředky z evropských fondů řádným způsobem“. Zkrátka, jak prohlásil jeden evropský představitel, to vše dohromady vede k přesvědčení, že „dobré zprávy přicházejí z Rumunska jen málokdy“.

Luca Niculescu se tak obává, aby

se z Rumunska nestala „černá ovce“ Evropy, země považovaná za nepředvídatelnou, jíž se velcí investoři budou vyhýbat. Existuje tu ještě jiné, vnitřní riziko, a to, že se v Rumunsku v reakci na ostré kritiky EU objeví něco, co tu doposud nebylo: protievropský proud. Na pozadí pokračující krize přiživované politiky lovícími v kalných vodách by se z Evropy mohl stát „ne-přítel“. Někdo, kdo příliš kritizuje a plete se do „vnitřních záležitostí“. To by byla katastrofa.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma