Zrušit Schengen není jen tak

Dánsko oznámilo úmysl obnovit stálé kontroly na svých vnitřních hranicích v předvečer zasedání ministrů vnitra členských států EU, kteří se chystají diskutovat o změně dohody o volném pohybu v evropskému prostoru.

Zveřejněno dne 12 května 2011 v 14:26

V souladu se Schengenskou dohodou nemůže Dánsko obnovit klasické hraniční kontroly, ale může na hranice povolat celníky, kteří budou provádět nahodilé kontroly vozidel. Tak by to mělo fungovat především v přístavech, na letištích, ve vlacích, na mostě spojujícím Dánsko se Švédskem přes úžinu Öresund a na hranici s Německem. Rozhodnutí vyvolalo v Evropě, a zejména pak v dánském tisku řadu reakcí.

Opatření se „příčí dánskému duchu,“ píše Jyllands-Posten vúvodníku. Podle deníku je plodem dohody, kterou spolu zpečetily liberálně konzervativní vláda a Dánská lidová strana (DF, populistická ultrapravice). „I když se DF snaží rozhodnutí bagatelizovat a prezentovat jej jako pokus o zamezení vstupu do země žebrákům a zločincům a jako součást boje proti obchodu s drogami, skutečnost, že se tu opět objeví hraniční přechody, celníci a policie, poukazuje symbolicky na to, že už se neodvažujeme připustit si, že jsme Evropané,“ píše kriticky deník. Jyllands-Posten dále poznamenává, že kontroly budou představovat problém pro mnoho obyvatel z dánsko-německého příhraničního regionu, kteří pracují v sousední zemi. Podle listu by bylo lepší posílit přeshraniční policejní spolupráci.

Nicméně „kontroly by měly být omezené“ a měly by vést k „lepší kontrole obchodu se zbraněmi, drogami, pašovaným zbožím, lidmi a kontrole ilegální imigrace a zločinců mířících do Dánska“,píše úvodníkář Ralf Pittelkow, který se domnívá, že je to cíl „rozumný“ a nelze ho dosáhnout bez hraničních kontrol. Proto Pitteklow označuje kritiku namířenou proti vládě za „hysterickou“, zejména pak tu, která varuje před „devastačními“ účinky obnovy hranic a evokují „dlouhé fronty kamionů a zoufalých turistů“, kteří na nich čekají. Navíc „volný pohyb by v rámci EU neměl být ohrožen, protože zboží, pracovníků, kapitálu a turistů se [opatření] příliš nedotknou“.

Novinářka Giovanna Zinconeová je zcela opačného názoru. Na stránkách listu La Stampa nastiňuje paralelu mezi postojem Evropy a Spojených států, kde prezident Barack Obama v projevu v El Pasu na mexických hranicích nedávno připomněl, že jeho země „vděčí za své postavení ve světě (…) i přistěhovalcům“. Prezident poté opětovně vyzval ke schválení zákona Dream Act směřujícího k integraci přibližně 11 milionů ilegálních přistěhovalců. „Evropa má dnes z přistěhovalců strach,“píše Zinconeová: „staví se zdrženlivě i k novému pravidelnému přílivu imigrantů. Obama dal naopak najevo otevřenost, vděk a důvěru. Prvek legality neopomněl, nicméně ho nedramatizoval […]. Promluvil tak proto, že Amerika o sobě ví, že je zemí imigrace, a je na to hrdá, zatímco Evropa si to i přes některá prohlášení nesoucí se v tomto duchu pořád nechce přiznat. A to přitom Ameriku jakožto zemi přistěhovalců za posledních deset let předstihla.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma