Vyberte si jazyk
Devět měsíců poté, co se David Cameron stal premiérem, začínají Britové pociťovat důsledky balíčku úsporných opatření ve výši 81 miliard liber (96,7 miliard euro). Drastickému rozpočtovému experimentu – redukci výdajů v rozsahu, jaký žádná jiná velká ekonomika nezažila – tleskají zastánci tvrdých opatření po celém světě, od Mezinárodního měnového fondu po Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Zato U Zvonu, v hostinci hned za Camerovými humny, doutná nespokojenost. A její zdroj? Hrozba uzavření veřejné knihovny v Charlbury, která se nachází v budově s dvojitým průčelím, postavené ze žlutého cotswoldského kamene, typického pro města a vesnice Witney, premiérova volebního okrsku.
Proti šktrům se staví občané napříč sociálním i věkovým spektrem
Devětašedesátiletá Rosalind Scottová, bývalá sociální pracovnice s brýlemi a v červeném svetříku, je stejně tak tvrdou odpůrkyní Cameronových úsporných opatření jako studenti, kteří lonivyvolali chaos v centru Londýna, když zde protestovali protiuniverzitním škrtům. „Knihovna je pro naši obec nezbytná,“ říká. „Ztratíte-li knihovnu, přijdete o místo, kde se lidé setkávají.“ Paní Scottová zorganizovala 12. února protest, kterého se zúčastnilo 200 lidí. Zatímco Cameron žene dopředu svůj Plán A - do čtyř letodstranit rozpočtový schodek ve výši 4.8 % národního důchodu – přičemž tvrdí, že žádný Plán B neexistuje - začínají sepodobné protesty konat po celé Británii.
Demonstrace ve městě Charlbury je však pro Camerona obzvláště špatným znamením, a to nejen proto, že pravděpodobně ohlašuje začátek mohutných protestů proti politice úsporných opatření přímo v středoanglickém srdci Konzervativní strany, ale také proto, že zasazují ránu myšlence, kterou ministerský předseda nabízí jako protilék na zmenšujíc se sociální stát: Cameronově vychvalované vizi tzv.Velké společnosti.
Roli státu mají převzít Burkeho „malé komunity“
Už několik let se premiér snaží přesvědčit své spoluobčany, aby se též nadchli pro myšlenku Británie založené na „malých komunitách“ (little platoons) filozofa a otce moderního konzervativismu Edmunda Burkeho. Podle tohoto scénáře nahradí sociální stát množství dobrovolných uskupení, komunitních organizátorů ve stylu Obamovy kampaně, společensky prospěšné společnosti a nadace, které se ujmou kontroly nad větším počtem služeb, od knihoven přes lesnictví až po veřejné toalety.
Cameron si je nicméně vědom toho, že myšlenka veřejnost zatím neuchvátila. Jeho loňská volební kampaň se z Velké společnosti pokusila udělat své ústřední téma. Tiše ji však opustila po tom, co výzkum veřejného mínění ukázal, že na voliče valný dojem neudělala.
Koncept dovádí k zoufalství i některé poslance jeho vlastní Konzervativní strany. „Velká společnost vyvolává pouze cynické reakce – veřejnost ji vidí jako snahu zakrýt rozpočtové škrty,“ stěžuje si jeden z nich. „Snažíme se tomu vdechnout život, pacient však nereaguje.“ Skepticismus zasahuje do samého středu vlády. Vládní zaměstnanci začali myšlence přezdívat „BS*“.
„Myšlenka Velké společnosti se mi zdá urážlivá,“ říká Barbara Allisonová, finanční úřednice v důchodu, která dodává, že v Charlbury je již aktivních 54 místních organizací, které se věnují všeobecně prospěšné činnosti, například rozvážení obědů starým a nemocným. „Už tak věnujeme spoustu času charitám a dobrovolnickým skupinám. Já pomáhám vést Charlburské muzeum. Nedělám toho snad dost? Přidá se David Cameron taky k nějakým dobrovolníkům?“
Domácnosti čelí největšímu propadu reálných příjmů od 20. let
Jelikož rodinné příjmy čelí zatím největšímu reálnému poklesu od 20. let minulého století, Britové mají dost možná více starostí, jak vyjít s penězi, než jak využít svého volného času k vyplnění prázdna způsobeného redukcí veřejných výdajů.
Víra pana Camerona ve Velkou společnost bude v příštích měsících, během nichž budou důsledky programu škrtů patrné ve více oblastech, podrobena své největší zkoušce. Loňská konfrontace se studenty ohledně možného ztrojnásobení školného na vysokých školách byla jen začátkem. Druhá vlna přijde, jakmile místní samosprávy začnou likvidovat veřejné služby, na nichž mnozí občané závisí.
Liverpoolská radnice, která se musí vypořádat se snížením dotací místním organizacím ve výši 100 milionů liber (2,9 miliard korun), proto upustila od jednoho ze svých hlavních projektů s tím, že nedokáže zaručit jeho fungování. Vedoucí charit, předáci místních komunit a odborových hnutí, všichni hodlají dát premiérovi najevo, že vládní škrty výdajů místních samospráv by mohlyVelkou společnost zabít hned při porodu.
Spolu se zveřejňováním plánovaných škrtů roste nespokojenost veřejnosti.Městská rada v Manchesteru se podle Britské asociace toaletních zařízení minulý týden rozhodla uzavřít až na jednu výjimku všechny veřejné toalety. Město též uzavře tři rekreační centra, dvě veřejné lázně a pět knihoven. Provozování center pro mládež bude převedeno na „externí partnery“ a je možné, že budou později uzavřena taktéž.
Cameron potřebuje ukázat starostlivou tvář
Navzdory hlasům, které tvrdí, že bez účinné podpory veřejného sektoru nemůže Velká společnost nikdy prospívat (radnice ztratí v příštích čtyřech letech celkem 27 % dotací), bude mít Cameron příští týden ještě jednu šanci svoji myšlenku prodat. Potřebuje „příběh“, který by ukázal, že jeho vláda má i jinou, starostlivou tvář. Bude trvat na tom, že Velká společnost je v souladu s nejhlubšími britskými instinkty a že svépomoc a filantropie jsou přímo jádrem tradičního konzervativního myšlení. Úkol to nebude lehký.
Prozatím je pan Cameron v nevýhodě, zejména co se týče plánu zbavit sestátních lesů. Návrh, aby kromě jejich širší privatizace byly též některé lesní pozemky předány místním komunitám, nedokázal rozptýlit obavy koalice biskupů, herců, poslanců a řady občanů, která s prodejem nesouhlasí.
Liz Searleová, bývalá administrativní pracovnice, představu pana Camerona o Velké společnosti prakticky ztělesňuje: je sekretářkou klubu Přátel chopwellského lesa, dobrovolnické skupiny, která se stará o 360 hektarů lesní plochy poblíž Gatesheadu v severovýchodní Anglii. Navzdory zvěstem o tom, že vláda z návrhu ustoupí, Searleová očekává, že zde bude v neděli proti prodeji lesů protestovat asi 1000 lidí. Celostátně chystaná manifestace se zaštiťuje argumentem, že Velká společnost může fungovat pouze s pomocí státu. „K naší práci potřebujeme zaměstnance na plný úvazek. Potřebujeme pomoc [státní] Lesnické komise,“ říká Searlová. „Tlak hodláme vyvíjet i nadále.“
