V centru Nikósie už neprobíhají každý den demonstrace, před bankomaty se netvoří fronty a novináři BBC a CNN nenatáčejí v přímém přenosu před vstupem do budovy parlamentu. Pro obyvatele Kypru je ale běžný život těžší než před půl rokem v době vrcholící krize. A mnoho Kypřanů se obává, že to nejhorší teprve přijde.

Od té doby, co kyperský prezident a euroskupina 15. března oznámili, že zdaní všechny bankovní vklady – čímž vyvolali krizi vedoucí nejprve k uzavření ostrovních bank po dobu dvou týdnů a následně k omezení volného pohybu kapitálu – jsou důsledky pro kyperskou ekonomiku a společnost snadno předvídatelné: oslabený bankovní systém, úsporná opatření diktovaná trojkou, prohlubující se ekonomická recese a prudce rostoucí nezaměstnanost.

Krize začala postihovat lidi napříč společností, od nejbohatších po nejchudší.

Podobně jako Řecko a Portugalsko se nyní i Kypr, malá země, která si v posledních desetiletích uvykla na vysokou životní úroveň bez vážnějších krizí a výraznějších známek chudoby, začne seznamovat s jinou realitou. „Krize začala postihovat lidi napříč společností, od nejbohatších po nejchudší. Na té nejnižší úrovni se vynořují problémy a zoufalství, které jsem neviděl a nepocítil od turecké invaze v roce 1974,“ říká podnikatel Dinos Papakyprianou, který dováží ze zahraničí materiálové vybavení.

Deník Público zastihl rozezleného a ustaraného Dinose před půl rokem v ulicích Nikósie, kde čekal na otevření banky, aby mohl vyrovnat firemní závazky. Dnes působí po telefonu rezignovaněji, ale i pesimističtěji; očekává, že se situace bude zhoršovat. „Rozhodl jsem se omezit aktivitu firmy a snížit finanční výdaje na minimum. Z jednoduchého důvodu: až dopadne druhá rána, nebudu už riskovat, že mi z toho, na čem jsem 32 let pracoval, nic nezbude. Raději teď počkám, až se objeví druhá krize podobná té před půl rokem, a pak se rozhodnu, co dál.“

Nejhlubší recese v EU

Dinosovo uvažování je názornou ilustrací toho, co se děje v celé kyperské ekonomice. Firmy se z obavy, aby se neopakoval březnový scénář – kdy vláda nejprve oznámila zdanění všech vkladů a následně sáhla pouze vklady nad sto tisíc ve dvou největších bankách – bojí investovat, domácnosti se omezily jen na základní spotřebu a ekonomická aktivita zažívá volný pád.

Dnes je Kypr zemí, která prodělává nejhlubší recesi v EU, horší než v Řecku. Ve druhém čtvrtletí letošního roku klesl hrubý domácí produkt meziročně o 5,2 % (podle údajů Eurostatu). To je nejhorší výsledek od turecké okupace. Míra nezaměstnanosti, která se už v březnu vyšplhala na historické maximum 14,9 %, nadále roste a dnes dosahuje 17,3 %.

Poté, co některá opatření vyžadovaná trojkou prošla v parlamentu v pátek 13. září náročným schvalováním, uvolnila euroskupina Kypru tranši finanční pomoci ve výši 1,5 miliardy eur z celkem desetimiliardového plánu. „Už se dostáváme z nebezpečné zóny,“ prohlásil u této příležitosti kyperský ministr financí Haris Georgiades. Nyní je Kypr podle něj „ve fázi stabilizace“. Ekonomové oslovení Públicem ale jeho optimismus nesdílejí.

„Je pravda, že z makroekonomického hlediska je recese ve srovnání s původním očekáváním slabší, ale co se týče finančního systému, situace se naopak zhoršuje, protože banky se ještě nestabilizovaly. A spolu s narůstající úvěrovou tísní bude ještě hůř,“ domnívá se Antonis Ellinas z Kyperské univerzity. „Mnozí pochybují o efektivnosti programu trojky, protože není jasné, odkud by mohl vzejít růst. Riziko odchodu z eurozóny proto přetrvává, navíc pokud se situace zhorší, bude ještě více lidí požadovat návrat ke kyperské libře, která měla pověst stabilní měny.“

Zlepšení je daleko

Ve veřejném sektoru došlo pod nátlakem trojky ke změnám, ale soukromý sektor zatím nechce novou realitu přijmout.

Belgický ekonom Bernard Musyck pracující na Kypru udává další důvody, proč lze očekávat spíše zhoršení než začátek zlepšení. „Ve veřejném sektoru došlo pod nátlakem trojky ke změnám, ale soukromý sektor zatím nechce novou realitu přijmout. Tato fáze ale brzy skončí,“ tvrdí Musyck. Jedním z příkladů je bankovnictví. „Bank of Cyprus se sloučila s Laiki, ale na propouštění ještě nedošlo. To začne spolu se vstupem Rusů do představenstva. Banky také začnou otevírat v odpoledních hodinách, což dosud nedělaly,“ dodává. Vedle toho začne vláda privatizovat energetické podniky, telekomunikační společnosti a přístavy, a dá se proto předpokládat další propouštění a snižování platů.

Scénář je ještě pochmurnější, když si uvědomíme, že dvě věci, které by pro kyperskou ekonomiku mohly znamenat obrat k lepšímu, mají k uskutečnění ještě daleko.

Tou první je návrat důvěry ekonomických aktérů v bankovní systém. Pravda ale je, že runu na banky dokážou v tuto chvíli zabránit jedině stávající omezení volného pohybu kapitálu (když banky v březnu znovu otevřely, vláda slíbila, že kontroly potrvají pouze několik týdnů). „V tuto chvíli lze vybrat z termínovaných účtů po doběhnutí termínu pouze 20 % vkladu,“ vysvětluje Bernard Musyck, který se domnívá, že návrat důvěry bude trvat ještě dlouho.

Druhým důvodem k naději je rentabilizace nedávno objevených zásob zemního plynu v kyperských vodách. Podle odborníků si ale Kypr na skutečný ekonomický zisk z těchto zdrojů bude muset počkat nejméně sedm let. Příliš dlouho na to, aby další generace Kypřanů – která přišla po skončení války v roce 1974 – unikla spirále nezaměstnanosti a chudoby.