Evropa, nezavěšujte prosím

Kdo bude vybrán? Evropa s napětím očekává výsledek summitu sedmadvacítky, který se bude konat večer 19. listopadu a který vybere prvního stálého předsedu Evropské rady a prvního Vysokého představitele – zástupce předsedy Komise. Favoritem na post předsedy Evropské rady je stále Herman Van Rompuy. Bezpochyby za to si 16. listopadu vysloužil útok ze strany listu Daily Telegraph. Podle tohoto konzervativního a euroskeptického britského deníku, je belgický předseda vlády „přesvědčeným stoupencem oné podoby evropského federalismu, který anglický národ tolik nesnáší.“ Návrat ke starým argumentům …

Bude však budoucí předseda Evropské rady – ať už jím bude kdokoli – opravdu privilegovaným partnerem pro každého, kdo bude chtít mluvit s Evropou? Henry Kissinger měl jednou v 70. letech položit otázku: „Pokud chci volat Evropu, komu zavolám?“ ("If I want to call Europe, who do I call ?").

Iniciátoři internetových stránek Who do I call? nebyli tudíž vyslyšeni. Jsou pro vytvoření jednotného postu prezidenta Evropské unie, který by byl zároveň i předsedou Komise a Rady … Abychom mluvili s Evropou, tak napříště bude potřeba vyťukat čtyři telefonní čísla: předsedy Evropské rady, předsedy Komise, Vysokého představitele a zástupce předsedy Komise či číslo předsednictví, které rotuje po pololetích. Do tohoto seznamu bychom též měli zařadit číslo předsedy Evropského parlamentu – v současné době jím je Polák Jerzy Buzek. Evropský parlament se navíc díky této nové smlouvě dočká pozoruhodného růstu pravomocí. A tak ten, kdo bude chtít mluvit s Evropou, si bude muset zvolit to správné „okénko“. Aby jej našel, tak ani nebude muset být odborníkem na evropské právo. Ale téměř.

Předseda Evropské rady - Tato funkce předsedy evropských „summitů“ (které se tak stávají samostatnou institucí) vznikne zcela nově. Podle Lisabonské smlouvy *„*předseda Evropské rady zajišťuje přípravu a kontinuitu prací Evropské rady prostřednictví spolupráce s předsedou Komise a na základě práce Rady pro všeobecné záležitosti. (…) Na své úrovni zajišťuje vnější reprezentaci Unie v záležitostech vztahujících se ke společné zahraniční a bezpečnostní politice, aniž by tím zasahoval do kompetencí Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.“ Bude tedy stálý předseda Evropské rady (mandát v délce trvání 2,5 roku, který může jednou obhájit) odteď jen mluvčím s omezeným spektrem na „své úrovni“ - šéfové států či vlád? Tel.: +32 2 285 61 11

Předseda Komise - José Manuel Barroso se tváří, že se ničeho neobává a volá po loajální spolupráci mezi institucemi. Ale je jisté, že příchod stálého předsedy Evropské rady ho zastíní. On sám i jeho spolupracovníci opakují přání, aby zůstal protějškem hlav států či zahraničních vlád ve všech oblastech, které se přímo netýkají Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Chcete se bavit o obchodě, energetice či klimatu? V tom případě je zapotřebí zavolat José Manuelu Barrosovi, který po sobě nenechá nikoho šlapat. Z hlediska moci – a tedy i váhy - se nesmí zapomenout na to, že Komise si podržela monopol na legislativní iniciativu: jen ona tedy může navrhovat evropské zákony. Tel.: +32 2 299 11 11

Vysoký představitel - Na základě Lisabonské smlouvy bude zároveň zástupcem předsedy Komise. Díky tomu bude disponovat dvojí legitimitou. „Vysoký představitel vede zahraniční a bezpečnostní politiku Unie. (…) Dohlíží nad koherencí vnějších aktivit EU. V rámci Komise je pověřen aktivitami, které Komisi přísluší v oblastech zahraničních vztahů a koordinace jiných aspektů zahraničních aktivit Unie (…) Zastupuje Unii ve věcech vztahujících se ke společné zahraniční a bezpečnostní politice.“ Bude řídit novou Evropskou službu vnější akce, obra o několika tisíci zaměstnancích. Tel.: +32 2 281 56 60 (Solana, odstupující představitel)

Rotující předsednictví - Švédy to nekončí: princip rotujícího půlročního předsednictví bude existovat i nadále. Řekněme, že přijde o 10 % své odpovědnosti. Už nebude předsedat summitům hlav států či vlád (to bude dělat stálý předseda Evropské rady). Také nebude předsedat zasedání ministrů zahraničních věcí (práce vysokého představitele). Předsedající země však bude předsedat velmi důležitému zasedání Rady pro všeobecné záležitosti, ta bude pravým řídícím postem metropolí a všech ostatních ministerských rad: Ecofin, zemědělství, spravedlnost, vnitro, etc. Rotující předsednictví bude též stále mít svůj program a své priority. Bude však zapotřebí pracovat v trojici předsednictví, aby se ve věcech udržela kontinuita. Porodní obtíže jako první od ledna příštího roku zakusí Španělsko. Jak snese ego José Luis Zapatera tuto změnu? Jedna z věcí, které je ve hře…Tel.: +46 8 405 10 00 (Reinfeldt), +34 91 321 40 00 (Zapatero)

ZÁKULISÍ

Jde i o vysoké úředníky

Můžeme to zamlžit ještě více. Za smlouváním okolo dvou klíčových funkcí: předsedy Rady a Vysokého představitele, za diskrétními vyjednáváními o rozdělení portfejí jednotlivých komisařů, se odehrává mezi dvacítkou kandidátů další závod. „Druhá linie se též počítá,“ hlásá titulek listu Tagesspiegel s poznámkou, že Německo, které nebude v budoucím tandemu v čele EU, tahá v zákulisí za nitky, aby se mu podařilo umístit lidi, kterým důvěřuje, na místa hned pod úrovní Komise. První místo, o které jde: Generální tajemník Rady Evropské unie, které v současnosti zastává „vysoce vlivný“ Francouz, Pierre de Boissieu. „Francie má velký zájem, aby mohla organizovat práci Rady, ale svého kandidáta představí i Německo,“ informuje berlínský deník. Další místo, po kterém je sháňka: Generální tajemník Evropské služby vnější akce. „Ten bude tahat za nitky jako šedá eminence,“ důvod, kvůli kterému by rozhodnutí o jeho jmenování mělo padnout současně s Prezidentem a Vysokým představitelem.