Návrat k mamince

Mladí Řekové bojující s nezaměstnaností a krizí, která postihla jejich zemi, musejí rezignovat na svou čerstvou emancipaci a smířit se s návratem k rodičům. Budou tak těžit ze stejného familialismu, jehož negativní derivace stály u zrodu krize.

Zveřejněno dne 3 května 2011 v 14:14

Haris přebíhá přes terasovitou střechu domu své matky a míří k nouzovému schodišti, které občas používá, když si chce do pokoje přivést potají nějakou přítelkyni. Se smíchem ukazuje na železnou branku zhruba v polovině schodů. „Problém je, že tyhle dveře dělají dost hluk.“ Ani ne za okamžik se z okna vykloní starší paní a ptá se ‚A vy jste kdo? Já jsem Harisova babička‘.

Haris Giannoulopulos se obrací na reportéra a šklebí se: „Soukromí tu moc není.“ Takovéhle historky by člověk čekal od adolescenta. Ale Harisovi je 31 let. Stejně jako mnoho dospělých Řeků se i on v důsledku hospodářské krize vrátil k rodičům. „Několik let jsem měl vlastní malý byt,“ vypráví. „Nebyl veliký, ale alespoň něco. Měl jsem svobodu. Teď jsem zpět v pokoji, kde jsem spal, když jsem byl malý.“

Záchranná síť

V Řecku hrála rodina odedávna důležitější roli než například v Nizozemí. Mnoho řeckých rodičů chce své děti udržet doma co nejdéle, přinejmenším do svatby. S rostoucí prosperitou se zvyky poněkud změnily. Mladí lidé si začali dříve nacházet vlastní bydlení a zakořenil se individualismus. V poslední době ale začínají staré tradice opět nabírat na síle.

Hluboká recese, kterou Řecko prochází (HDP se loni propadl o 4,5 %), prudké snižování platů a nezaměstnanost dosahující zhruba 15 % vedly Řeky k tomu, aby hledaly oporu u rodiny. Očividně to neprožívají jako osobní prohru. „Rodina tu má velký význam jakožto záchranná síť,“ vysvětluje Panayis Panagiotopulos, profesor sociologie na univerzitě v Aténách. „Solidarita uvnitř řeckých rodin je obrovská.“

Rodinné vazby přispěly i ke krizi

To, že řecká rodina opět slouží jako záchranná síť, je podle Panagiotopulose v jistém smyslu ironií, protože právě úzké rodinné vztahy přispěly i ke zrodu krize. Řeckou ekonomiku a politiku ovládají rodinné klany a politici a úředníci rozdávají práci, smlouvy a jiné výhody raději v rámci rodinných kruhů. To se negativně odrazilo na řízení země.

„Řekové chovají nedůvěru ke každému, kdo je mimo rodinu,“ říká Panagiotopulos. „To velice nahrává korupci.“Panagiotopulos soudí, že Řekové, kteří chtějí opravdu účinně snížit korupci a nepotismus, se musejí také víc vymanit z rodinných vazeb. Ale to se nestane ze dne na den. „Řecká rodina se nemění.“

Tyto teoretické spekulace se netýkají Ioannise Koutsiariho. Koutsiari pracuje jako kurýr a pokrevní vztahy považuje především za požehnání. Je rád, že si ho rodiče vzali zpět k sobě, i když s nimi sdílí jedinou místnost v suterénu, kde bydlí. „V jednatřiceti letech člověk takhle bydlet zrovna nechce, ale neměl jsem na výběr. Už jsem nezvládl platit všechny účty. […] Krize mě poslala o několik let nazpět. Zase bydlím u rodičů a vydělávám tolik, co před deseti lety.“

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma