„Máš dědu? Pošli ho do Evropy!“ („Hast Du einen Opa, schick ihn nach Europa“). Němci neztrácejí smysl pro humor. A mají recht! Staří političtí vlci zaplavují Evropský parlament ve značném množství. Však prý ale také platí, že stáří je moudré. To potvrzují Španělé, kteří své důchodce nazývají „jubilado“ („veselí“, „radostní“) a taktéž praví, že „Sabe más el diablo por viejo que por diablo“ („ďáblové jsou mazaní díky svému vysokému věku“). Zkrátka a dobře platí, že „ce n’est pas à un vieux singe qu’on apprend à faire des grimaces“, tedy jak říkají Francouzi, „neuč starou opici grimasám“, je to stejně tak pošetilé, jako v Čechách „učit starého orla létat“.
Pozor ale, mezi poslaneckými řadami v europarlamentu může atmosféra pěkně zhoustnout, zvlášť když k sobě posadíme Francouze, Angličany a Italy. Výraz z druhého břehu La Manche „to teach one’s grandmother to suck eggs“ umožňuje dát sousedovi u řečnického pultíku, který si počíná trochu moc kantorsky, na srozuměnou, že jasně, díky, pochopili jsme („učíš bábu jíst vejce“). Věcní Francouzi pak zarazí projev soka okamžitě, jakmile zavání lží: „Faut pas pousser mémé dans les orties“ („Nestrkej bábu do kopřiv“). Také Italové se uštěpačně pochechtávají a hned si přisadí: „a mou bábu do vozejku“ („Mia nonna en carriola“). Vše pak dovrší zvučné německé: „Das kannst Du Deiner Großmutter erzählen“ („To ti nevěřím, to vykládej svý bábě!“). Páni, tahle stará garda, jaká to sebeironie!
Mezi polskými „hajzlbábami“ („babcią klozetową“), které za komunismu bedlivě střežily, aby se nekradl toaletní papír z veřejných záchodků, bezdomovci „dziadować“ (stejný slovní základ jako „dziadek“, tedy „dědek“) a tak zvanými „silversurfers“ (starci, jež surfují na internetu) leží celý lán světa! Takže jak s tím naloží Evropa?
Aneta Marciniak