Vyberte si jazyk
Přestože byla jednorázová daň na bankovní vklady na pořadu jednání Evropské unie více než měsíc, objevovala se ve zprávách Komise a otevřeně o ní diskutovali evropští politici, z nichž většina ji odmítla vyloučit, jen málokdo věřil, že na ni euroskupina nakonec skutečně přistoupí. Převládal názor, že šlo jen o prázdnou hrozbu, která měla Kypr donutit k privatizaci polostátních podniků a zvýšení firemních daní.
A konec konců i prezident Anastasiades se ve svém inauguračním projevu explicitně vyjádřil, že „absolutně žádná zmínka o jednorázové srážce na veřejné zadlužení nebo vklady nebude tolerována” s tím, že „to není ani předmětem diskuse". S podobně uklidňujícím prohlášením přišel i ministr financí Michalis Sarris, podle něhož by bylo šílenstvím zavést podobné opatření, které by mohlo ohrozit celý evropský měnový systém.
„Solidární daň" nebo kolaps
Německo a ostatní lídři euroskupiny se k tomuto šílenství odhodlali proto, že Kypr je příliš malý a bezvýznamný na to, aby jeho škrty způsobily nákazu v eurozóně [na vklady do výše 100 000 bude uložena daň ve výši 6,75 procent a nad tento limit 9,9 procent]. Je jasné, že trhy se budou na toto rozhodnutí dívat jinak. Možná ne hned po pondělním zahájení obchodování, ale třeba až za pár týdnů, kdy se ukáže, že ani vklady v evropských bankách nejsou chráněny před nájezdy euroskupiny.
Z prohlášení je zřejmé, že byl Anastasiades vydírán, aby tuto eufemisticky nazvanou „solidární daň" přijal. V opačném případě by Evropská centrální banka přestala poskytovat kyperským bankám po 21. březnu (v lednu byl tento termín prodloužen o dva měsíce) tolik potřebnou hotovost. Banky by ve stejný den zkolabovaly a lidé by tak přišli o daleko více než 7 až 10 procent.
Vzhledem k pátečnímu tlaku na uzavření politikcé dohody je těžké říci, zda měl Anastasiades nějakou jinou možnost. Vše nasvědčuje tomu, že naši evropští partneři učinili svá rozhodnutí už předtím, a to byl také důvod, proč se plánované setkání euroskupiny, kde se mělo diskutovat o záchraně, uskutečnilo v pátek v noci. Kyperské banky budou totiž tři dny mimo provoz [v pondělí 18. března je státní svátek]. Během této doby by se měly podniknout všechny potřebné kroky a v úterý by banky mohly znovu normálně otevřít.
Záchranný balíček s ničivými účinky
Jeden představitel přišel v sobotu (16. března) s návrhem, zda by nebylo lepší nechat obě banky požadující pomoc od Evropské centrální banky namísto přijetí srážkové daně připadnout právě ECB. Ale problém by se neměl omezovat pouze na tyto dvě banky, protože mezi bankami existuje vzájemná závislost a problém by se pak mohl rozšířit i do těch ostatních. To bude Anastasiadesův hlavní argument k vysvětlení, proč souhlasil s pomocí. Alternativou by byl kolaps bank, státní bankrot a opuštění eurozóny.
Za těchto okolností prezident zvolil menší ze dvou zel, i když pochybujeme, že se najde mnoho lidí, kteří mu za to budou vděčni. Ve skutečnosti, EU nabízí „záchranný balíček", který je určen spíše ke zničení než záchraně toho, co z kyperské ekonomiky zbylo.
