Jak se moderuje Presseurop

Zveřejněno dne 20 prosince 2013 v 15:45

Čtenářská účast je nedílnou součástí snahy serveru Presseurop podporovat debatu o evropských otázkách a problémech.

Nejsnazším způsobem, jak do tohoto procesu zapojit „ty, kterým se dříve říkalo obecenstvo“, je umožnit jim komentovat publikované články. Kvalita výsledné diskuze je jak známo kolísavá a závisí nejen na dobré vůli účastníků a na technických parametrech fóra, ale také na způsobu, jakým je moderována.

Tento článek se zaměřuje na některá rozhodnutí, která Presseurop v tomto ohledu učinil.

Jak vytvořit čtenářské diskuzní fórum

Názory na to, co je účelem čtenářských komentářů na zpravodajských serverech, se odedávna různí. Původně snad měli být obdobou „dopisů čtenářů“, možností přispět dodatečnými informacemi k danému článku. Jen postupem času provozovatelé stránek došli k názoru, že diskuze mezi komentátory může být legitimním cílem sama o sobě.

Newsletter v češtině

Mezi těmito dvěma cíli i nadále existuje jisté napětí, a to platí i v případě serveru Presseurop.

Myšlenka „dodatečných informací“ naznačuje názorově zaměřenou filozofii moderování, která podporuje zejména osobní svědectví a odborné osvětlení problémů a má sloužit publiku, které se daných událostí neúčastní (klasickým příkladem je stanice BBC News).

„Diskuze“ znamená umožnit volnou výměnu názorů, s cílem pomoct účastníkům debaty i dalším lidem, aby pod vlivem názorů ostatních pozměnili ten vlastní (dobrým příkladem je fórum Reddit a mnoho jiných).

Na počátku projektu Presseurop jsme otevřeně podporovali první model. Brzy jsme se však přesvědčili, že čtenáři reagují nejen na publikované články, ale i vzájemně na své názory. S ohledem na misi serveru Presseurop zde proto jasně vznikla možnost posunout se směrem k druhému modelu a vybudovat unikátní diskuzní platformu. A to se nám také podařilo, když jsme zavedli částečnou integraci komentářů v různých jazykových verzích (2010), citace s automatickým upozorněním (2011), kompletní vícejazyčnou integraci (2011) a nakonec i automatický překlad pomocí Google (2012).

Úklid

Presseurop používá „automatické moderování“ inspirované geografií sídel. Vědecký výzkum opakovaně prokázal, že pokud se veřejný prostor nachází v dobrém stavu, občané se k němu také lépe chovají. Náš internetový protokol toto pozorování aplikuje na čtenářskou diskuzi pomocí několika filtrů, které zaručují, že diskuze zůstane slušná a seriózní. [[Úspěch této snahy je těžké přesně změřit, civilizovanost našeho fóra si nicméně opakovaně vysloužila uznání]].

Když přijde na problém „nepřeložitelného jazyka“, se kterým se potýkají všechny druhy strojového překladu, automatické filtrování nic nezmůže. Nejčastějšími zásahy moderátora je proto korekce pravopisu a v některých případech gramatiky – to však zcela jistě není problémem nejsložitějším.

Základy moderování

Jako všechna internetová fóra i my se musíme potýkat se třemi klasickými problémy moderování: tzv. trollingem (urážkami a provokací), hanlivostí (hanobením) a verbálními útoky (hate speech). Naštěstí pro nás žádný z nich zatím nepředstavoval problém zásadní, a to díky neobvykle velké míře dobré vůle a ohleduplnosti, které v komunitě Presseurop panují.

Trolling otravuje atmosféru, vytlačuje přemýšlivější členy z fóra a odrazuje potenciální nové účastníky. Nestoudné a urážlivé komentáře (a několik jsme jich tu zažili) jsme proto vždy bez váhání odmítali a mazali. Problémem jsou ale případy, které se pohybují na hranici hanlivosti, včetně

  • Sloganů a výpadů – výrazy, které obsahují slova jako „kriminálník“, „pravdoláskař“, „fanatik“, „blázen“, „EUSSR“, „bankster“ [bankéř a gangster], „diktátor“ atd.

  • Godwinovských srovnání s ideology a politiky 30. let minulého století.

Komentáře, které obsahují podobné nicneříkající provokace mažeme či krátíme jen vzácně, často však autora zdvořile varujeme. Čtenáře všeobecně žádáme, aby se „drželi faktů a tématu“, čímž se vyhneme diskuzím o tom, co přesně představuje trolling.

  • Hanobení je vážnějším problémem, jelikož je protizákonné. V několika málo případech jsme byli obviněni z publikace hanlivých komentářů – nikdy však právem. Částečně proto, že hanobenou stranou musí být veřejně identifikovatelná osoba, což v případě našich komentátorů, kteří používají pseudonymy, většinou neplatí.

  • Čas od času jsme naopak měli problém s verbálními útoky (hate speech). Server Presseurop má sídlo ve Francii a spadá pod francouzskou legislativu, která k podobným internetovým útokům přistupuje relativně přísně a trestá i běžné urážky. Verbální útok je však velice obtížné definovat. Měli bychom proto odmítnout publikovat argument proti imigraci, jehož autor volí svá slova s rozmyslem, avšak opírá se o pseudovědecké rasistické argumenty a o studii rozdílů mezi IQ jednotlivých národů? Tento komentář jsme na fóru ponechali. A co v případě do očí volající homofobie, která používá jako argumentu náboženských či kulturních norem, například v komentáři jednoho čtenáře z Balkánu? Ani tento komentář jsme neodmítli. Co když však autor používá k vyjádření stejného názoru vulgarismy? Tentokrát jsme mazali.

Celkově jsme se snažili chybovat spíše ve prospěch svobody projevu. Jelikož jsme fórem, jehož účastníci pocházejí z velice odlišných kulturních zázemí a samotný pojem svobody projevu chápou – díky odlišným legislativám a historickému kontextu – různě, zdál se nám tento přístup zlášť důležitý.

Složité problémy

Ty nejhůře řešitelné problémy jsou však méně očividné. S podobnými oříšky si lámou hlavu všechna internetová fóra a jasná řešení neexistují.

Nedorozumění je klasickou léčkou jakékoliv diskuze:

-Nikdy jsem nic takového neobhajoval. Ukažte mi, kde jsem to „obhajoval“. To je ale drzost!
-Napsal jste „to už stačí“. Mám právo se vyjádřit a Vám jsem nikdy neřekl, aby jste sklapnul.
-No tak se klidně vyjádřete. No tak, usmívejte se a nebuďte tak zahořklý.
-Já jsem úplně šťastný a zahořklý nejsem ani trochu. To vy jste zahořklý a vycházejí z vás jenom banální urážky.

V tomto (skutečném) případě se vinou série vzájemných nedorozumění v jinak slušné a civilizované diskuzi veškerá komunikace zhroutila. Bez možnosti fyzického kontaktu a gestikulace může být těžké takovémuto vykolejení zamezit. Jeden z našich čtenářů se s tímto problémem vypořádává tím, že své komentáře pravidelně zakončuje smajlíkem. Není to dokonalé řešení, má to ale zřejmě jakýsi ochranný účinek ☺.

Podobně těžké je moderovat negativní a cynické výroky, jelikož nejde o přímé nadávky. Na diskuzi však mají podobně devastující účinky:

Evropská demokracie? To si děláte legraci!

Na tuto nenucenou poznámku k článku o Evropském parlamentu není možné nijak odpovědět. Nikam nevede. Ať už jsou jejím terčem politici (v Bruselu či jinde), elity a jejich „propaganda“, nebo bankéři, novináři či dokonce vědci, výsledek je stejný – seriózní tón debaty se vytrácí, což odrazuje komentátory s promyšlenějšími názory a diskuze tak končí ve slepé uličce. Tomuto problému se obecně bráníme pomocí ozkoušené taktiky -- čtenáře žádáme, aby svá tvrzení podložili zdokumentovanými fakty.

Dezinformace nemají na seriózním zpravodajském serveru co dělat, jsou však nevyhnutelnou součástí neformálních internetových diskuzí. [[Nemáme zdroje na to, abychom každý výrok ověřovali, pravidelně však na čtenáře apelujeme, aby svá tvrzení ospravedlnili.]] Některá se však ukazují být obzvlášť problematická.

Je těžké ospravedlnit argumenty o globálním „oteplování“, když všude po světě padají v posledních letech mrazové rekordy.

V tomto případě jde téměř s určitostí o faktickou nepravdu. Popírat globální oteplování způsobené lidskou aktivitou se zdá být dobrým kandidátem pro zásah moderátora, a to z několika důvodů.
Je částečně výsledkem záměrné dezinformační kampaně, za kterou stojí vlivné zájmové skupiny a které by neměla žádná zpravodajská organizace napomáhat.
Kvůli složitosti vědeckého materiálu nejde o tvrzení, které by laik (tím nijak nechci podceňovat naše čtenáře) mohl jednoduše vyvrátit.
*Výsledkem je, že debata zcela vyjede z kolejí, takže o tématu článku - a přesně to je účelem podobných komentářů – se nakonec vůbec nediskutuje.

Mnoho lidí by považovalo zásah za legitimní, kdyby čtenář například popíral nebo minimalizoval důležitost Holocaustu. V případě popírání klimatických změn se však podobné zásady drží jen velmi málo zpravodajských médií – význačnou výjimkou je list LA Times– navzdory potenciálním důsledkům těchto dezinformací. My jsme se proto rozhodli omezit se na „varování“ v případě jednotlivých komentářů.

Nerovnoměrné zastoupení názorů je rovněž problémem, se kterým se potýkají všechna diskuzní fóra. V televizních politických debatách jsou mluvčí přizváni podle relativní popularity názorů, které zastupují. V méně formálním kontextu, jakým je i naše webová stránka, takové kontroly neexistují. Je tu proto riziko, že některé názorové pohledy zcela vytlačí jiné. V případě serveru Presseurop je situace o to komplikovanější, protože se snažíme nalézt rovnováhu nejen mezi různými politickými pozicemi a postoji k evropské integraci, ale i různými jazyky a národnostmi.

V absolutním měřítku se nám to daří jen málokdy, určitý úspěch jsme však měli. Například prvních devět komentářů na nedávný text Martina Schulze reagovalo na devět různých překladů jeho blogu. [[Některé názory však byly na fóru Presseurop vždy nedostatečně zastoupeny.]] Názory na to, které, se různí, možnými kandidáty však jsou:

  • Středově-levicové hlasy ze zemí severní Evropy
  • Fiskální jestřábi ze zemí postižených krizí
  • Umírněné, centristické a euro-agnostické hlasy ze všech zemí
  • Názory ze střední a východní Evropy, Skandinávie a balkánských zemí.

Jeden konkrétní čtenář, který nikdy nezapomíná na zdvořilost, avšak stejně tak nikdy neopomene evropskou hospodářskou integraci zcela zatratit, napsal více než 6000 komentářů, včetně 31 z celkových 81 reakcí k jedinému článku. Naopak mezi 120 komentáři k nedávno publikované krátké zprávě o monetární politice panuje relativní rovnováha – 20 bychom mohli považovat za stoupence úsporné politiky, 17 za její odpůrce, a několik málo jednoduše odsuzuje celý projekt společné měny jako beznadějný. (Zbytek komentářů se nedrží tématu, ale zahrnuje i zajímavou diskuzi o evropských zpravodajských zdrojích.)

Jako v ostatních případech je i nerovnoměrné názorové zastoupení problémem, jemuž se žádné internetové fórum nevyhne. Avšak i pokud nejsou názory rovně distribuovány, stojí za to jim naslouchat. Jak napsal jeden pozorný italský čtenář v reakci na dosti přímá slova německého komentátora,

Váš poslední komentář je velmi cenný a věřím, že obyvatele na severu i jihu Evropy dokáže přesvědčit. Toto fórum může být pro účastníky příležitostí, něco se dozvědět.

A my nemůžeme než souhlasit.

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!