
Zpravodajské informace, které k těmto varováním vedly, by se měly brát vážně. Je jasné, že evropská města jsou vůči útoku sebevražedných komand podobným těm, které zaútočily před dvěma lety v obchodní metropoli Indie, potenciálně zranitelná. Počet obětí v Bombaji (asi 173 mrtvých) byl strašlivý, zejména s ohledem na relativně malý počet teroristů, kteří se útoků zúčastnili.
Velká rána pro evropský cestovní ruch

Ano, tyto druhy varování vytváří škodlivý dojem, že v Evropě je obecně nebezpečno. V důsledku to vypadá, jako by se kontinent skládal ze slabých států jako Pákistán či Jemen, které nejsou schopny tyto útoky překazit a ochránit své obyvatelstvo. Zpráva britského ministerstva zahraničí je ještě více zavádějící, protože Velká Británie je cílem úplně stejně jako Francie či Německo.
Nedostatek solidarity Spojených států

Teroristické hrozby jsou dnes bohužel v západním světě skutečností. Vlády by samozřejmě měly na základě specifických informací jednat a odpovídajícím způsobem rovněž varovat své občany. Avšak vydávání vágních a poněkud zpanikařených cestovních varování pouze vytváří atmosféru strachu a teroristům usnadňuje práci.
POHLED Z RAKOUSKA
Mezi dvěma ohni
Varování před teroristickými útoky, které vydaly některé vlády, poukazují především na „naši dvojí zranitelnost“, domnívá se Die Presse. Občané se ocitají mezi hrozbou terorismu a hrozbou úpadku ochrany občanských práv. „Zase jednou s určitostí nevíme, zda nám už nad hlavou hoří nebe, anebo zda to není jen projekce vzdálených bojů o moc v Afghánistánu či Pákistánu,“ poznamenává vídeňský deník. V každém případě varování přichází ve vhodnou chvíli, kdy americké bezpečnostní orgány stále energičtěji vyžadují osobní údaje evropských občanů. „Když je člověk vystaven nebezpečí, ochotněji ustoupí. […] My se svlékáme. A nazí jsme ještě zranitelnější. Nejen vůči teroristickým útokům, ale také zneužívání státní moci.“