Vyberte si jazyk
„Irsko na cestě k nové finanční krizi,“ oznamuje Frankfurter Runsdschau. A každým dnem je osud irské ekonomiky zatížené dluhem a stále vyššími úrokovými sazbami pro eurozónu více a více alarmující. „Refrén srdcervoucího druhého jednání krize eura si zanotoval Wolfgang Schäuble,“ píše Berliner Zeitung. Německý ministr financí požaduje, aby v budoucnu v případě, že některý členský stát bude potřebovat od ostatních pomoc, přišli platit i držitelé dluhopisů. „Pro investory je to nová písnička,“ komentuje deník. „Doposud předpokládali, že eurozóna své členy vykoupí. […] Nyní, když se domnívají, že budou muset podstupovat riziko, žádají vyšší úroky.“ Deník cituje jednoho z členů představenstva Evropské centrální banky (ECB), který tvrdí, že „německé plány vedou neodvratně ke spekulativním útokům posilujícím krizi“.
„Zvýšení úrokové míry by mohlo dotlačit Irsko a Portugalsko k tomu, aby zažádaly o evropskou pomoc,“ soudí lisabonský Diário de Notícias. „EU se připravuje na pomoc Irsku, jehož úroky ze státního dluhu překročily 9 %. Portugalsko by mohlo být další zemí, která bude potřebovat pomoc, pokud se trhy neuklidní.“ V případě Portugalska se „možnost vyhnout se této žádosti ztenčuje každým dnem“ a situace se nezmění, ledaže by trhy přehodnotili riziko, upozorňuje ekonom Antonio Nogueira Leite, kterého deník cituje.
„EU prohlašuje, že je připravena pomoci Irsku,“ ujišťuje La Vanguardia a dodává, že „Španělsko dosahuje rekordního rizika“. José Manuel Barroso na zasedání skupiny G20 v Saulu sdělil, že vše je připraveno k tomu, aby záchrana Irska mohla „v případě potřeby“ začít. Nicméně prohlášení předsedy Evropské komise, který tak chtěl uklidnit trhy, „vyvolalo nové spekulace“. Deník zdůrazňuje, že nervozitu posílil „informační ‚blackout‘ v Bruselu, který připomíná dny předcházející záchraně Řecka“ letos v květnu.
Rozdíl je v tom, že eurozóna má dnes k dispozici evropský mechanismus finanční stability, dodává La Vanguardia. Jistější způsob, jak odvrátit krizi, by byl ten, kdyby „Francie a Německo navrátili důvěru investorům,“ tvrdí Virginia Romerová z investiční společnosti Ahorro Capital, která také zdůrazňuje, že v případě záchrany Irska by byla situace ve srovnání se situací spojenou s květnovou záchranou Řecka horší, protože „bychom přešli od výjimky k běžnosti“. Panují tu tedy velké obavy ze „všeobecné nákazy, a to i mimo okrajové země,“ uzavírá La Vanguardia.
„Toto všechno je jedno velké nedorozumění,“ tvrdí Financial Times Deutschland. Hospodářský deník se domnívá, že „politika a investoři jednají tak, jak jsou zvyklí – a dohromady jim to nešlape“. Zatímco se politika, zejména ta evropská, pomalu táhne v rytmu kompromisů udávaném vládnoucí většinou, usiluje finanční sektor o rychlost a stabilní základy pro rozhodování. „Na jaře letošního roku Evropa bolestivě prožívala to, kam až může vést, když se spolu tyto dva neslučitelné principy dostanou do konfrontace.“ Řecká krize tehdy vinou příliš pomalé politiky přerostla v krizi eura. Proto také FTD na titulní straně vyzývá: „Teď, ale rychle!“
Dublin má své hodiny zdá se ještě více sečteny. „Irský stát je nesolventní: jeho dluhy dalece přesahují veškeré realistické prostředky, jak jej uhradit,“ napsal na začátku týdne ekonom Morgan Kelly v článku v Irish Times, který nadále vyvolává v zemi četné reakce. Je to tragédie o dvou jednáních, vysvětluje Kelly. Prvním jednáním byl plán na záchranu toxických bank v hodnotě 70 miliard euro, na který „půjde každý centim z vašich daní během dvou až tří následujících let“. Dalším bude hypoteční krize, jejíž příznaky lze pozorovat už nyní. „Lidé zacházejí velice daleko: neplatí účty a půjčují si obrovské obnosy od rodičů na splacení půjček.“
A trhy zatím, píše ironicky Kelly „vzdávají hold vládě a centrální bance za jejich poklidné a rozhodné řízení krize tím, že irský dluh řadí do stejné skupiny rizikových zemí, jako je Ukrajina nebo Pákistán, o dva stupně nad úroveň Argentiny, Řecka nebo Venezuely“.
„Od září táboří stálý tým ‚pozorovatelů‘ z ECB na ministerstvu financí,“ píše dále ekonom. „Ačkoliv je složen ze zástupců různých národností, říká se jim ‚Němci‘.“ Český deník Lidové noviny je v souvislosti s tímto typem dohledu zneklidněn novým vymezením pojmu „evropská solidarita“, v kterém „jsou irští daňoví poplatníci odsouzeni k robotě a obětováni francouzko-německé vizi jediné evropské monetární politice.“
