Evropský parlament, Štrasburk

V kůži europoslance

Na počátku tohoto roku, se novinář BBC Brian Wheeler vydal do tichých chodeb Europského parlamentu ve Štrasburku. A psal si odtud blog. Vítejte v leckdy neskutečném vesmíru Eurodemokracie.

Zveřejněno dne 22 května 2009 v 14:19
Evropský parlament, Štrasburk

Připojte se, když popíjím ročníkové šampaňské, večeřím v nejlepších restauracích či vyrážím provádět zbytečný průzkum na exotická místa… a to vše na vaše náklady.

Pro Brita jsou Evropa a její parlament předmětem bujných představ. Brian Wheeler, dopisovatel BBC z Westminsteru, se proto rozhodl vydat se do Štrasburku, aby porozuměl tomu, jak funguje demokracie EU. Jeho blog je určen především voličům Její výsosti, z nichž jen málokdo zná jména europoslanců, které budou volit 4. června (volí vždy ve čtvrtek). Takže vzhůru na břeh Rýna, do druhé evropské metropole, za odpovědí na tři klíčové otázky. Kdo jsou tito poslanci nového typu? Čím se zabývají celý den? A hlavně: kolik vydělávají a jaké astronomické částky si nechávají proplácet za takzvané náklady na životní potřeby, jako jsou hotel, strava a samozřejmě ročníkové šampaňské?

To, o čem tu bude řeč, odpovídá tradici anglických humoristů, jako je např. Stephen Clarke, kteří se vydávají na Starý kontinent, aby ke svému velkému úžasu zjistili, že jinde se věci mají jinak než doma. Brian Wheeler, zvyklý účastnit se debat v rušné dolní sněmovně, kde na sebe křičí labouristé a konzervativci, dbajíce přitom vždy na zachování zdvořilosti, je překvapen jemnými mravy štrasburského parlamentu. 785 europoslanců, kteří mají k dispozici pouze minutu času, se tam v pozorném tichu vyjadřuje k tak různorodým otázkám, jako je situace v Gaze, karcinogenní pesticidy nebo špatné zacházení s maďarskými překladateli. „Ve Štrasburku se všechno točí kolem kompromisu,“ konstatuje reportér. „Ve Westminsteru je to nadávka.

Eurozdrženlivý novinář se setkává s britskými europoslanci: samozřejmě z řad Labour a Tories, ale též se Zelenými nebo s velšskými nacionalisty, kteří „z nepříliš zřejmých důvodů“ tvoří součást jedné skupiny – Evropské svobodné aliance. Všechny spojuje společná stížnost, kterou je nutnost stěhovat každý měsíc kancelář, sekretariát a tlumočníky z Bruselu do Štrasburku a v dalším týdnu zpět. Poslanci klopí hlavu v souvislosti s citlivou otázkou oněch slavných 287 euro, které dostávají denně na diety, což Wheelera nepřekvapuje (ukazují se v nejlepším světle… Neobjevím velké skandály“). Všichni společně uznávají, že v době hubených krav by měl být tento systém průhlednější.

Newsletter v češtině

Europoslanci, kteří jsou povětšinou hrdí na svůj přínos politickému životu Unie, zdůrazňují, že většina zákonů prezentovaných v našich národních parlamentech už tudy prošla. Pokud jde o našeho novináře, je během volebního dne ohromen rychlostí, s jakou jedno rozhodnutí za druhým bliká na ohromném elektronickém panelu „jako při obřím bingu“. „Divadlo“, poznamená konzervativní europoslanec. Skutečná moc, uzavírá Wheeler, se zdá být v rukou bruselských raportérů. Pro členy Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), eurofobní stranu, která v posledních volbách v roce 2004 získala 9 křesel, je to fraška. Wheeler popisuje, jak jsou skutečně schopni zrealizovat scénář hodný Monty Pythons: 1. ledna 2009, v den desátého výročí zavedení eura, hodlá parlament uvést „Ódu na radost“. A tito angličtí nacionalisté, kteří jsou královštější než královna, budou chtít svátek zmařit zpěvem oslavné písně aristokracie… Marseillaisy.

Brian Wheeler opouští Štrasburk ještě pořád v šoku způsobeném prostředím této vypolstrované budovy, kde „se člověk cítí jako na scéně sci-fi filmu ze šedesátých let“. V tomto skleněném labyrintu nachází metaforu samotného evropského projektu: „Vidíte, kam chcete jít, ale chvilku trvá, než přijdete na to, jak tam dojít.“ Ale po deseti dnech pobytu mimo zemi přiznává, že Ódu na radost málem nazval národní hymnou…

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma